© copyright vodarenstvi.com 2008
Pokud města na nabídku „Projektu Čechy“ nereagovala a zůstala okresní vodárna v podobě vlastníka a provozovatele infrastruktury („smíšená“), zcela pod kontrolou měst a obcí. V této podobě okresní vodárna vesměs nemá problém získat dotace z EU na projekty rozvoje infrastruktury, kterou sama provozuje. Příkladem jsou okresy Náchod, Trutnov a Mladá Boleslav.
Pokud města a obce na nabídku „Projektu Čechy“ přistoupily, tak ČS a následně soukromý subjekt, získal nad okresní vodárnou částečnou nebo časem dokonce plnou kontrolu. Okresní vodárna přišla o status oprávněného žadatele o dotace z fondů EU. Soukromý subjekt následně začal „přesvědčovat“ obce, že pro získání dotací z EU není jiná cesta než zavést v okresní vodárně provozní model. Okresní vodárnu rozdělilo představenstvo na provozní a infrastrukturní část. Soukromník si provozní část koupil a infrastrukturní nechal v okresní vodárně s tím, že si tuto infrastrukturu na 20-30 let pronajal. Příkladem jsou okresy Kladno a Mělník.