Portál věnovaný vodohospodářství České republiky

Projekt Morava

• Česká spořitelna, a.s. (dále jen „ČS“) nabídla v roce 2001 městům a obcím na Moravě odkup akcií okresních vodohospodářských společností. Tyto akcie měly omezenou převoditelnost a nebylo možné, aby je koupila ! ! ! Proto ČS připravila smluvní systém, který omezenou převoditelnost akcií řešil. Tento systém byl součástí "Projektu Morava".

  "Projekt Morava" je téměř identický s „Projektem Čechy“, který ČS realizovala ve spolupráci se společností Česká infrastrukturní, a.s. a společností Vivendi Water Česká republika, a.s. (dále jen „Veolia“). V "Projektu Morava" se z nabídky na odkup akcií okresní vodárny dozvíte, že jde o společný podnik ČS a České infrastrukturní, a.s.. O tom jakou úlohu hraje Veolia se dozvíte až při realizaci provozního modelu, např. ze Zprávy představenstva VAKu Zlín k prodeji části podniku.

• Jaké dopady měla realizace Projektu Morava ukazuje nejlépe příklad VAKu Zlín. ČS nabídla v roce 2001 odkoupení akcií společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. z majetku města Zlín a další spolupráci v rámci „Projektu VAK Zlín“, který byl součástí širšího projektu ČS „Projektu Morava“.  Následný vývoj je možno vysledovat z údajů ve Výročních zprávách VAKu Zlín a Zlínské vodárenské, a.s.. Statutární město Zlín přistoupilo na nabídku ČS v roce 2002.  

• Údajným cílem ČS v rámci tohoto projektu bylo získat akciové podíly ve většině vodohospodářských společností na Moravě, následně tyto společnosti konsolidovat a kde to podmínky umožňují, připravit je pro vstup konečného strategického partnera a zároveň nabídnout těmto společnostem bankovní služby včetně možnosti úvěrování ze strany České spořitelny, a.s.. Dalším cílem bylo umožnit těmto společnostem získat levné finanční zdroje k financování svých rozvojových plánů souvisejících mimo jiné se vstupem České republiky do Evropské unie a plněním příslušných závazků v oblasti čistoty a ochrany vod.

• Až dosud je vše shodné jako u „Projektu Čechy“. V další části nabídky se objevuje první náznak, že ČS neměla zájem koupit akcie VAKu Zlín, ale měla zájem realizovat ve VAKu Zlín Provozní model. ČS v nabídce uvedla, že vítá výběrové řízení na strategického partnera vyhlášené společností VAK Zlín, se kterým VAK Zlín uzavře smlouvu o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury - Provozní model.

• Protože akcie VAKu Zlín nemohla ČS koupit, vytvořila mechanismus smluv, kdy akcie zůstaly ve vlastnictví měst a obcí, ale rozhodující práva k akciím, např. hlasovací práva, vykonávala samostatně dle vlastního uvážení soukromá společnost. Mechanismus smluv se skládal:

• A) Smlouva o budoucí smlouvě o koupi akcií

• B) Smlouva o koupi akcií,

• C) Příkazní smlouva

• D) Plná moc ( k výkonu akcionářských práv),

• E) Plná moc ( k registraci PPN u SCP ),

• F) Smlouva o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky - převodu samostatně převoditelných práv

• ČS městům nabídla:

  • Peníze ve výši 80% kupní ceny za akcie okresní vodárny ve vlastnictví města.

  • Možný závazek investora nezvyšovat cenu vodného a stočného nad míru inflace.

  • Získání dlouhodobých a pro společnost výhodných půjček od ČS.

  • Ujištění, že dotační tituly z fondů EU a od státu ČR nejsou mechanismem uzavřených smluv v žádném případě dotčeny.

   

• V době schvalování smluv s ČS ve městě Zlín, byl před schválením projekt ZLÍNSKO – ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD PRO EVROPU, který počítal s dotací z předvstupního fondu Evropské unie - ISPA.

  Tento projekt byl ve fázi projednávání a schvalování a zástupci města Zlín byli Ministerstvem životního prostředí vyzváni, aby revokovali své rozhodnutí o uzavření smluv s ČS,  neboť akceptování projetku navrženou formou znemožní schválení dotačního projektu "ZLÍNSKO – ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD PRO EVROPU".

• Na otázku, zda ČS společně s Českou infrastrukturní a městem Zlín znemožnili získání dotací z ISPY odpovídá Ministerstvo životního prostředí viz. dopis MŽP ze dne  

• Poté co město Zlín podepsalo smlouvy s ČS, se scénář dění v okresní vodárně Zlín odvíjel podobně jako v okresní vodárně Kladno-Mělník, a.s. v rámci Projektu Čechy.

• Lidé zastupující soukromý subjekt byli navoleni do orgánů okresní vodárny Vaku Zlín. Byl připraven provozní model. Jeho realizace se zdůvodnila především potřebou zajistit dotace z EU.

• Okresní vodárna VAK Zlín neprovozuje vodovody a kanalizace, ale financuje investice do infrastruktury. Provozování infrastruktury provádí soukromý subjekt. Která z těchto činností je efektivní vypovídá graf srovnání dosahovaných zisků.
  

  • Před valnou hromadou schvalující provozní model proběhlo nové kolo jednání a motivování dalších akcionářů okresní vodárny k hlasování pro provozní model.

  • Když bylo jasné, jak hlasování o provozním modelu dopadne, představenstvo okresní vodárny svolalo valnou hromadu a provozní model byl schválen.

  • Lidé zastupující soukromý subjekt po zavedení provozního modelu z orgánů okresní společnosti odešli.

  • Vak Zlín nedostal po realizaci Projektu Morava dotace z ISPY a po realizaci provozního modelu nedosta dotace ani z Fondu soudržnosti. http://www.vodarenstvi.com/jednani-cr-a-ek.php.