© copyright vodarenstvi.com 2008
Privatize vodáren velmi často realizovala ODS nebo koalice ODS a ČSSD. V mnoha privatizacích vodáren působil současně pan Paclík jako poradce města nebo dokonce jako člen orgánu privatizované vodáry. Současně však zastával důležité postavení ve Veolii, která smlouvy s vodárnami uzavírala. Zda je to vše DOČISTA náhoda nebo ne, se rozpoznat dá poměrně snadno.
Zatímním vrcholem bylo pondělní odvolání Macelovy komise rozhodčích na popud majitele Viktorie Plzeň a člena výkonného výboru FAČR Tomáše Paclíka. Tento bývalý zastupitel ze Zábřeha a olomoucký podnikatel, zabývající se už dříve daňovými optimalizacemi a poradenstvím a také coby obchodní ředitel české pobočky Veolie vodárenstvím, se letos v lednu mediálně proslavil kauzou firmy Dočista. Ta za ministra vnitra a jeho přítele z Hané Ivana Langera měla podle HN dostat bez výběrového řízení velmi výhodnou zakázku na praní policejních uniforem.
Ligové shromáždění klubů první a druhé ligy ve čtvrtek na svém mimořádném zasedání Tomáše Paclíka za to, že ve výkonném výboru inicioval odvolání komise rozhodčích vedené Luďkem Macelou bez toho, aby o tom kluby informoval, odsoudilo. Paclík údajně vyjádřil lítost...
Ovšem už den předtím se v pořadu ČT 4 Kamelot, kam jej spolu s místopředsedou FAČR za ligové kluby sparťanem Dušanem Svobodou a novou předsedkyní rozhodčích Dagmar Damkovou a životní partnerkou šéfa plzeňského svazu Romana Berbra, pozval Jaromír Bosák, dost odhalil. Přiznal se mimo jiné, že odvolání Macelovy komise dvanáct dní před mimořádnou volební valnou hromadou FAČR považoval za velmi taktické. A že se o něm zmínil už v pondělí ráno při snídani čtyřem lidem. S kým majitel plzeňského klubu snídá, se však diváci ČT už nedozvěděli. Pak Tomáš Paclík zdůraznil, že tohle odvolání vůbec nesouviselo s volbou předsedy. Tomu snad ale nemohou uvěřit ani pradleny z olomoucké prádelny…Už před týdnem přece Paclík naléhavě a dramaticky sděloval médiím: „Pokud se stane předsedou svazu Miroslav Pelta, klub prodám. To bych byl znechucený, štvou mě staré kádry! Okamžitě s tím seknu.“
V Kamelotu však už říkal: „To bylo řečeno v nadsázce. A teď, když se paní Damková stala předsedkyní rozhodčích, tak s tím asi neseknu, ani kdyby byl zvolen Pelta.“ Takže šlo při pondělním „puči“ o volbu předsedy, nebo ne? Tohle je vskutku zajímavé (ne)logické kolečko.
Proč byla komise sudích špatná?
Paclík měl však velkou pravdu. „Macelova komise byla odvolána proto, že pracovala velmi špatně,“ uvedl v Kamelotu jako první důvod. Zlatá slova. Kdyby pracovala dobře, nemohlo by při jarních zápasech Viktorie Plzeň, poté, co byli Plzeňané v úvodu března v Uherském Hradiště jednou poškozeni, docházet k tolika opakovaným chybám rozhodčích ve prospěch Západočechů (viz video). Pamětníkům to připomnělo Machovu éru v roce 1995.
Například památný den 28. května 1995, kdy při utkání Sparta – České Budějovice (4:0), dnešní partner Dagmar Damkové Roman Berbr nařídil dvě penalty proti Jihočechům a dva klíčové hráče Budějovických včetně kanonýra Karla Váchy vyloučil. Jindy uvážlivý trenér hostí Pavel Tobiáš smutně konstatoval: „Takové rozhodování českému fotbalu škodí.“ A Vácha si v bezmocném zoufalství při odchodu ze hřiště nasadil na hlavu kbelík s vodou… Tehdy, před šestnácti lety, také zuřil boj o sudí a jejich komisi – např. Berbr byl mj. na základě hlasování klubů po skončení sezony 1994/1995 vyřazen z prvoligové listiny.
Historie a postavy se často vracejí, byť v jiných rolích. To by měl Tomáš Paclík, který ve fotbale působí teprve rok, ze života znát. Jestliže tvrdí, že „dnes je ve fotbale špatné takřka všechno,“ mohl by se u pamětníků informovat o tom, jak tomu bylo třeba v horkém létě roku 1995 a s jakými lidmi chce současný stav napravovat. A kdo jsou ti opravdoví a kovaní „staří kádrové“. Mezi bývalými sudími jich najde spoustu.
Majitel firmy Dočista Tomáš Paclík, jež bez soutěže získala od Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra (ZSMV) zakázku na praní prádla, odmítá, že by mu k zakázce pomohl jeho známý, exministr vnitra Ivan Langer. A HN slíbil ukázat smlouvy, jimiž spornou zakázku získal. Na schůzku nakonec žádné nepřinesl. "Právníci mi řekli, že tam je doložka mlčenlivosti," vysvětlil.
Ministr vnitra Radek John (VV) podal trestní oznámení, které se týká smlouvy za 54 milionů korun na praní a chemické čištění policejních uniforem s firmou Dočista.
Deníku Právo to potvrdil mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák, podle něhož audit ukázal, že společnost Dočista podnikatele Tomáše Paclíka
získala zakázku nestandardně a že kromě toho své služby předražila.
"Skutečnosti vyplývající z auditu byly velmi závažné," řekl Novák.
Doplnil, že právníci ministerstva mají podezření na spáchání několika trestných činů, například pletichy, porušování povinností při správě cizího majetku či zneužití pravomoci veřejného činitele.

Několik trestních oznámení kvůli podezřelým zakázkám na vnitru chystá ministr Radek John (VV).
Plýtvání podle něj prokázal forenzní audit, který se zaměřil na období od 1. ledna 2008 do 30. června 2010, kdy resort vedl Ivan Langer (ODS) a posléze Martin Pecina (ČSSD).
"Jde o prvotní zjištění. Některá budeme i nadále šetřit orgány ministerstva, kvůli jiným rovnou podáme trestní oznámení," řekl Radek John.
Nejúspěšnější sezona v dějinách klubu je spojena se jménem Tomáše Paclíka. S Viktorií začal spolupracovat už v květnu. "Zpočátku jsem pomáhal pouze řešit některé problémy, zejména finanční: půjčoval jsem peníze, řešil pohledávky, pomáhal s vedením některých obchodních jednání," vysvětloval Paclík.
Fotbalisté Viktorie Plzeň sice v lize sklízejí potlesk na otevřené scéně, naposledy za výhru 7:0 nad Ústím nad Labem. Jenže jejich klub se včera ocitl v insolvenčním rejstříku. Stalo se tak na základě návrhu advokátky Kateřiny Radostové, která si na klubu nárokuje pohledávku přes půl milionu korun. Kříž zmizel, vynořil se Paclík. Vlastnická struktura Viktorie Plzeň je neprůhledná. Je jisté, že v nedávné minulosti klub kontroloval Miroslav Kříž, místopředseda fotbalového svazu. Ten je však už několik měsíců nezvěstný.
Před několika týdny se k vlastnictví klubu přihlásila skupina podnikatelů. Z anonymity však vystoupil jen její mluvčí Tomáš Paclík, který v klubu podle všeho drží jen minoritní podíl.
Ivan Langer privatizoval prádelnu bez soutěže a svému známému Tomáši Paclíkovi. Stát dostal málo peněz a nyní za služby platí zbytečně moc. Dobří známí. Podnikatele Tomáše Paclíka pojí blízké vztahy s bývalým ministrem vnitra Ivanem Langerem: Od roku 2000 si v jeho domě v Olomouci pronajímá prostory pro svou daňovou a účetní kancelář a o vysoce nadstandardních vztazích svědčí i společné fotografie ze společenských akcí. Langera a Paclíkem pojí navíc jméno olomouckého podnikatele Ivana Kyselého. Langer už několik let Kyselému splácí půjčku. Její aktuální výše byla koncem roku 2009 podle přiznání o příjmech, které předložil sněmovně, 900 tisíc korun (za tři roky splatil 700 tisíc). A Paclík s Kyselým spolu zase ovládají firmu IES Moravia Real.Příkladem špatného hospodaření a nevýhodných smluv je pronájem velkého areálu bývalých prádelen ministerstva vnitra v Kolíně. Několikapatrový objekt o rozloze přes pět tisíc metrů čtverečních si na jaře 2008 pronajala firma Dočista – za pouhých pět tisíc korun měsíčně.
Tato cena je podle znaleckého posudku, jejž pro Zařízení služeb vypracoval Stavební institut, zhruba padesátkrát podhodnocená. Samotnou hodnotu budov ocenili znalci na 38 milionů korun. "Tomu by odpovídalo měsíční nájemné za areál ve výši 232 tisíc," uvádějí v posudku. Zákon o hospodaření se státním majetkem přitom hovoří jednoznačně: pronajímat se smí pouze za cenu obvyklou.
Proč se cena, za kterou úřednící firmě areál pronajali, tak liší od posudku znalců, Zařízení služeb nevysvětlilo. Odvolaný Kocík nebral celý den telefon, jeho zástupce Milan Peška odmítl odpovědět a odkázal na tiskový odbor ministerstva. Ten ale v pondělí nedokázal požadované informace od Zařízení služeb získat.
Sám předseda představenstva Dočista Jan Mleziva tvrdí, že je suma pěti tisíc korun vytržena z kontextu. "My jsme ten objekt chtěli koupit a měli i podepsanou kupní smlouvu. Ale k prodeji nedošlo," říká s tím, že na nájem čtvrt milionu měsíčně by v žádném případě nepřistoupil. Kromě nízkého nájmu dostala Mlezivova firma ještě jeden "dárek" – zakázku na praní prakticky veškerého prádla pro resort. Bez výběrového řízení.