diskuze.vodarenstvi.com facebook Voda je základ života. © copyright vodarenstvi.com 2008


2.pokus privatizovat Vaku Zlín v roce 2004

  • K PROVOZU OKLIKOU
  • Nakonec vše došlo k naplnění v dubnu 2004, kdy proběhla mimořádná valná hromada VaK Zlín. Tam Milan Soldán jako zástupce Zlína a člen Rady města definitivně prosadil (pro hlasovalo 77 % akcionářů) záměr rozdělit podnik na vlastnickou a provozní část, která za 60 milionů připadla Zlínské vodárenské, což je další firma ze skupiny Veolia. Na ni byly převedeny veškeré věci movité i nemovité sloužící k zabezpečení provozu. Za pronájem má platit odhadem osmdesát milionů korun ročně. Smlouva je uzavřena na 30 let. Aby se mohl obchod uskutečnit, musel Zlín nakoupit zpět čtyřicet tisíc kusů akcií, které o tři roky dříve přenechal firmám kolem tehdejšího Vivendi. To proto, že kdyby soukromá firma vlastnila podíl ve Vodovodech a kanalizacích, pak by nebylo možné čerpat peníze z Evropské unie na opravu a výstavbu infrastruktury. Podle Oldřicha Vlasáka, předsedy Svazu měst a obcí, je provozní model lepší variantou než smíšený. "U té smíšené společnosti byli v managementu lidé, kteří mají zkušenosti pouze z České republiky, zástupci obcí a měst. Čili v uvozovkách laici. Pakliže dochází k rozdělení, tak tu provozní společnost vede profesionální firma, která má ze zahraničí mnohaleté zkušenosti. To je plus v managementu, další věcí jsou synergické efekty při nákupech, mohou vybudovat call centra, mají výzkumné centrály, a na to samozřejmě ty malé regionální společnosti nemají peníze," říká čerstvý europoslanec O.Vlasák, který se domnívá, že ve výsledku bude stát vodné a stočné více v těch místech, kde zůstane smíšený model. Pozn. Vak Hradec Králové ve kterém působil pan Oldřich Vlasák následně rovněž zavedl provozní model a přišel o dotace z EU.
  • R O K  2 0 0 4
  • Složení představenstva Vaku Zlín v roce 2004
     
  • Ing. Milan Soldán, bývalý radní města Zlína
  • Ing.Pavel Svoboda - člen orgánů Veolie
  • Ing.Josef Šverma - člen orgánů Veolie
  • Ing.Martin Bernard - ředitel Vaku. Následně člen orgánů Veolie
  • Ing.Miroslav Marčík - technický ředitel Vaku.Následně zaměstnanec Veolie.
  • Ing. Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouků NK
  • Po odsouhlasení provozního modelu 30.4.2004 byli odvolání dne 9.6.04
  • Ing.Martin Bernard - ředitel Vaku. Následně člen orgánů Veolie.
  • Ing. Miroslav Marčík - technický ředitel Vaku. Následně zaměstnanec Veolie.
  • na místo nich byli zvoleni
  • Ing.Ivan Kovalčík, místostarosta Valašských Klobouků  
  • Phdr. František Hubáček, místostarosta Luhačovic
  • dne 24.6.04 odstupují z orgánů Vaku Zlín
  • Ing.Josef Šverma - člen orgánů Veolie
  • Ing.Pavel Svoboda - člen orgánů Veolie

 

  • od 24.6.04 pracovalo představenstvo Vaku Zlín v složení:
  • Ing. Milan Soldán, bývalý radní města Zlína             za KDU-ČSL
  • Phdr. František Hubáček, místostarosta Luhačovic  za SNK ED
  • Jaromír Šebík                                                             za ZHN
  • Ing. Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouků NK
  • Ing.Ivan Kovalčík, místostarosta Valašských Klobouků NK 
  • 19.1.04 Obec Žlutava vyjadřuje své stanovisko k prodeji akcií Vaku Zlín.„...Rozhodnutím města Zlín akcie prodat možnost získání dotací prakticky zanikla, proto bylo naše rozhodnutí nabídnout akcie dřív než „bude pozdě“....Vzhledem ke způsobu hlasování na valných hromadách společnosti VaK Zlín jsme byli pouze v roli diváků. Jen jsme pozorovali, co si města- především Zlín-odhlasují, aniž bychom mohli nějak aktivně zasáhnout do výsledků hlasování....“
  • Názor. Rozhodnutí "prodat dokud za to něco máme" vypovídá jednoznačně o tom, jaký vliv mělo rozhodnutí měst Zlína o prodeji akciové účasti ve Vaku Zlín a jeho následné jednání na malé obce v regionu. Každý se snažil „urvat co se dá“ a o tom, že to vede k privatizaci zisků Vaku Zlín a ke ztrátě nezbytných dotací na financování infrastruktury nikdo uvažovat nechtěl.
  • 9.2.04 Je do obchodního rejstříku zapsána společnost ZLÍNSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. jediným akcionářem je VEOLIA VODA S.A.
  • Členem představenstva ZV se ihned stává dosavadní ekonomický ředitel Vaku Zlín Petr Tejchman a např. bývalý ředitel VHS Olomouc, a.s., Ing.Ota Melcher.
  • 20.2.04 Prohlášení České spořitelny. ČS převedla veškerá práva a povinnosti jí svědčící z výše uvedené smluvní dokumentace na společnost Jižní vodárenská.
  • Názor. Tímto pro ČS končí Projekt Morava ve zlínském regionu. ČS přitom chtěla získat akciové podíly ve Vaku Zlín, Vak konsolidovat, viz. nabídka odkupu akcií Vaku Zlín učiněná městu Zlín.
  • 1.3.04 Zlínská vodárenská zasílá městu Slavičín nabídku Smlouvy o společném postupu a Smlouvy o účelovém finančním plnění

  • Zlínská vodárenská nabízí městu peníze za hlasování pro provozní model. Snaží se nakoupit potřebný počet hlasů na valné hromadě pro schválení provozního modelu, který uzavře Vak Zlín se Zlínskou vodárenskou. Zastupitelstvo Slavičína tyto smlouvy odmítlo.
  • 4.3.04 Jednání zastupitelstva města Luhačovice  Zlínská vodárenská nabízí městu peníze za hlasování pro provozní model. Zastupitelstvo schválilo vytvoření provozního modelu ve Vaku Zlín a schválilo uzavření Smlouvy o společném postupu města, Vaku Zlín a Zlínské vodárenské a Smlouvu o umístění účelového finančního plnění. Zastupitelstvo pověřilo svého zástupce - starostu B. Marhoula - hlasovat na valné hromadě PRO schválení smlouvy o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury předložené Zlínskou vodárenskou a zajistit podpis smlouvy o účelovém finančním plnění. B.Marhoul jako starosta města a současně představitel Sdružení Zlínsko čištění odpadních vod vyzýval v roce 2002, aby představenstvo zrušilo soutěž pro její neprůhlednost.Zastupitelstvo Luhačovic
  • Názor. Na základě jakých informací zastupitelé rozhodovali? Zastupitelé Luhačovic rozhodli již 4.3.04 a nemohli znát znaleckou zprávu vypracovanou k datu 18.3.04, kdy znalecký posudek stanovil hodnotu prodávané části podniku o 20 mil.Kč níže než v roce 2002, na 60,48 mil. Kč. V roce 2002 stanovil znalec cenu na cca 80 mil.Kč a Jižní vodárenská toto nabídla. Motivem pro hlasování patrně bylo přislíbené účelové finanční plnění a sliby dotací.
  • 17.3.04 Jednání zastupitelstva města TlumačovOpakují se Luhačovice. Zastupitelstvo Tlumačova
  • Názor. Na základě jakých informací zastupitelé rozhodovali? Zastupitelé Tlumačova rozhodli 17.3.04. Stejně jako v případě Luhačovic ani oni nemohli znát znaleckou zprávu ze dne 18.3.04, kdy znalecký posudek stanovil hodnotu prodávané části podniku Vaku Zlín o 20 mil.Kč níže než v roce 2002, na 60,48 mil. Kč. V roce 2002 stanovil znalec cenu na cca 80 mil.Kč a Jižní vodárenská toto nabídla. I zde bylo motivem pro hlasování přislíbené účelové finanční plnění a sliby dotací.
  • 17.3.04 Zpráva o přezkoumání smlouvy o prodeji části podniku Vak Zlín.Tento dokument vypracoval znalec a představenstvo Vaku Zlín ho předložilo akcionářům na valné hromadě Vaku Zlín 30.4.2004 jako důkaz o výhodnosti provozního modelu. Obsah těchto tří listů jsou důkazem o výhodnosti prodeje provozní části podniku a tedy i zavedení provozního modelu na který byli odkazování akcionáři i zastupitelé, když měli hlasování rozhodovat o budoucnosti Vaku Zlín na 20-30 let.
  • Pozn. Akcionáři na valné hromadě upozornili na, že v roce 2002 byla cena stanovená znalcem i nabídka JIV za provozní část Vaku Zlín cca o 20mil. Kč vyšší. S vysvětlením byli odkázaní na znalecký posudek z roku 2004.
  • Názor. Konečná kupní cena za provozní část podniku byla po protestech navýšena o dalších 22,8 mil. Kč. Celkově bylo uhrazeno 83,288 mil. Kč. Pouze díky navýšení prodejní ceny skončilo hospodaření Vaku Zlín za rok 2004 v zisku 4,4 mil. Kč. Pokud by k němu nedošlo, Vak Zlín by při převedení kontroly nad vodárenským monopolem na soukromý subjekt skončil dokonce ve ztrátě. Představenstvo přitom tvrdilo, že efekt z prodeje provozní části podniku bude 40 – 270 mil.Kč.
  • 18.3.04 Zpráva o přezkoumání Smlouvy o prodeji části podniku od CENY+ODHADY ZLÍN, s.r.o.
  • Dle Smlouvy o prodeji části podniku byla sjednaná kupní cena za prodávanou část podniku provozní divize ve výši 60.480.000,- Kč. Znalec konstatuje, že tato cena odpovídá ceně stanovené ve znaleckém posudku a je přiměřená. Pro srovnání je zde znalecké ocenění z roku 2002, kdy hodnota prodávané provozní části podniku Vak Zlín v roce 2002 činila 80 mil. Kč.
  • 22.4.04 Jednání zastupitelstva města Brumov-Bylnice Zastupitelstvo projednalo požadavek Vak Zlín, aby město schválilo vytvoření provozního modelu ve Vaku Zlín a schválilo uzavření Smlouvy o společném postupu a Smlouvu o umístění účelového finančního plnění. Mezi městem, Vakem a Zlínskou vodárenskou. Zastupitelstvo pověřilo svého zástupce - starostku M. Kovaříkovou - hlasovat na valné hromadě PRO schválení smlouvy o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury předložené Zlínskou vodárenskou a zajistit podpis smlouvy o účelovém finančním plnění.
  • 22.4.04 - Stanovisko města Brumov jako akcionáře Vak Zlín, a.s. k transformaci a rozdělení této organizace.Zastupitelé dostávají před rozhodováním materiály ve kterých se mimo jiné uvádí:
  • .“majoritním vlastníkem akcií Vak Zlín, a.s. je strategický partner a nejsou to města a obce....Je však smutnou pravdou, že postavení Vak Zlín a potažmo postavení měst a obcí v této společnosti je špatné už nyní a to vědomou nebo cílenou zásluhou managementu Vaku Zlín a některých měst a obcí jako akcionářů (Zlín, Napajedla) Už dnes má Vak Zlín zřejmě hospodářské problémy a je vysoce úvěrován, už dnes má soukromé společnost takové postavení, že může o Vak Zlín, rozhodovat ve svůj prospěch. ….. Po jednáních se zástupci Vak Zlín a nové provozní společnosti Zlínská vodárenská o podmínkách vzniku a o budoucím fungování provozního modelu se domníváme, že vznik provozního modelu, tak jak je navrhován, je možným způsobem, jak skutečně získat zdroje z EU, ale také jediným možným, s kterým souhlasí majoritní vlastník vaku Zlín. ...
  • Názor. Stanovy Vaku neumožňovaly převod akcií Vaku Zlín bez souhlasu valné hromady na jiný než municipální subjekt. Valná hromada Vaku Zlín do roku 2004 neodsouhlasila převod akcií Vaku Zlín na žádného strategického partnera. Strategický partner vlastnící majoritu ve Vaku Zlín neexistoval. Na začátku roku 2002 měly obce ve vaku 90% podíl, Vak splňoval kritéria pro získání dotací. Pokud najednou tato kritéria nesplňoval musel někdo zásadně porušit stanovy Vaku. Tomu šlo bránit soudní cestou. Konstatování, že provozní model je jediným možným se kterým bude souhlasit majoritní vlastník vypovídá o tom, jak byli zastupitele o stavu věci informování.
  • 23.4.04 Smlouvy o společném postupu – Město Brumov-Bylnice, Zlínská vodárenská a Vak Zlín.
  • Město ze zavázalo, že jeho zástupce na valné hromadě bude hlasovat PRO realizaci provozního modelu. V souvislosti s tím se smluvní strany dohodly, že se mezi Zlínskou vodárenskou a městem uzavře Smlouva o umístění účelového finančního plnění“, která je odměnou za splnění závazků města hlasovat pro provozní model a prodat ČOV Broumov-Bylnice Vaku Zlín. 20.5.04 Smlouvu o poskytnutí účelového finančního. Zastupitelstvo města Brumov -Bylnice
  • 28.4.04 Schválilo zastupitelstvo města Zlín uzavření smluv se Jižní vodárenskou a uzavření smlouvy o prodeji části podniku a nájmu a provozování vodárenské infrastruktury mezi Vak Zlín a Zlínskou vodárenskou.
  • Dva dny před valnou hromadou Vaku Zlín schvalující provozní model se koná zastupitelstvo města Zlín. Dohoda o vypořádání vzájemných vztahů mezi městem Zlín a JIV ruší všechna ustanovení Smluvní dokumentace z 26.4.02 město Zlín s ČS uzavírají Smluvní dokumentaci k akciím Vaku Zlín. Městu Zlín nebude doplaceno 20% kupní ceny. Naopak, město vrátí JIV 42,6 mil.Kč a pouze rozdíl, tj. 14,8 mil. Kč zůstane městu jako odměna za to, že umožnilo JIV výkon hlasovacích práv (tím kontrolu nad Vakem Zlín a přípravu realizace provozního modelu). Tato dohoda nabývá účinnosti 14 dnů po odsouhlasení provozního modelu na valné hromadě konané dne 30.4.04 na které musí město Zlín hlasovat PRO provozní model jinak 14,8 mil Kč nedostane. Za dva dny tj. 30.4.04, hlasuje zástupce města Zlín na valné hromadě s akcionářským podílem 43,55% ve Vaku Zlín. Dne 4.4.02 přitom město Zlín schválilo prodej akcií Vaku Zlín mimo jiné i z důvodu „ ...město Zlín nemá finanční prostředky na nákup téměř 30% akcií k získání ¾ majetku společnosti na to, aby mnoho koncepčně tuto společnost řídit a ovládat a je velké nebezpečí, že velkou část akcií (hlasovacích práv) získá soukromý investor a tím bude podíl města Zlína velmi výrazně znehodnocen…„ 4.4.02 Usnesení města Zlín o prodeji akcií Vaku Zlín a zdůvodnění prodeje akcií Vaku Zlín Smlouva o společném postupu města Zlín a JIV. Zastupitelstvo města Zlín
  • 28.4.04 Smlouva o společném postupu Jižní vodárenská a město Zlín

  • 28.4.04 Dohoda o vypořádání vzájemných vztahů JIV a město Zlín

  • 28.4.04 Smlouva koupi 39 779 akcií Vaku Zlín městem Zlín od JIV za 95 Kč na akcii

  • Názor. KCP ve svém rozhodnutí konstatovala a doložila, že JIV a město Zlín jednají dlouhodobě ve shodě.  a nic na tom nemění to, že z důvodu zmeškání lhůty pro zahájení řízení toto rozhodnutí musela zrušit.
  • Otázky. Jak to, že po zavedení provozního modelu již nehrozí městu Zlín, že velkou část akcií Vaku Zlín získá soukromý investor a tím výrazně znehodnotí podíl města Zlín? viz. Důvodová zpráva ze dne 4.4.2002 předložená zastupitelům města Zlín, panem Soldánem. Když je provozní model pro Vak Zlín tak výhodný, jak to že není ze strany investorů o akcie Vaku Zlín žádný zájem? Není odpověď v ekonomických výsledcích Vaku Zlín a soukromé provozní společnosti Zlínská vodárenská po zavedení provozního modelu a v principu provozního modelu?
  • 30.4.04 Zápis o průběhu valné hromady Vaku Zlín - schválení provozního modelu Vaku Zlín Program valné hromady .O průběhu valné hromady informují dva zápisy, Zápis z jednání valné hromady vytvořený představenstvem a Notářský zápis. Zápisy uvádí, na co se akcionáři ptali, co žádali a jaká vysvětlení dostali nebo nedostali a proti čemu protestovali. 30.4.04 byli akcionáři seznámeni se Smlouvou o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury a hlasovali pouze o uzavření Smlouva o prodeji části podniku.  Na valné hromadě představenstvo Vaku Zlín odmítlo vysvětlit např. Smlouvy o účelovém finančním plnění mezi některými městy, Zlínskou vodárenskou a Vakem Zlín. Potřebných 75% všech hlasů přítomných na valné hromadě hlasujících PRO provozní model bylo již předem zajištěno. Tyto hlasy tvořily:
  • a) Hlasy měst vázaných smlouvami o společném postupu a účelovým finančním plněním se Zlínskou vodárenskou - Brumov , Luhačovice, Tlumačov a další.

  • b) Hlasy města Zlín na základě Smlouvy o společném postupu s JIV a motivovaným finanční odměnou „úplaty za výkon hlasovacích práv“.Zastupitelstvo města Zlín

  • c) Hlasy samotné JIV s kterými disponovala díky ČS

  • Rozhodnutí o uzavření Smlouvy o prodeji části podniku se společností Zlínská vodárenská, a.s. PRO návrh hlasovalo 769.333 hlasů, což bylo 77,23%, PROTI bylo 223.227 hlasů, zdrželo se 2 hlasy a 3.517 hlasů nehlasovalo. FNM jako majitel akcie se zvláštními právy hlasoval PRO toto usnesení. Pro přijetí usnesení bylo třeba souhlasu tří čtvrtin přítomných akcionářů - Usnesení BYLO přijato.

  • Názor. Zajímavé je srovnání smluvních podmínek z roku 2002 a 2004, zejména u výše nájmu a výše dosažené prodejní ceny. V roce 2002 nebyl model schválen, proto by v roce 2004 měly být podmínky lepší ! Zajímavá je rovněž změna postoje FNM, resp. MZE jehož zástupce na valné hromadě Vaku Zlín v roce 2002 byl PROTI a v roce 2004 byl PRO.

  • 30.4.04 Zpráva představenstva Vak Zlín o prodeji části podniku Zlínské vodárenské  - Ekonomická výhodnost Tato Zpráva se vyjadřuje k otázce ekonomické, k otázce způsobu výběru Veoile i k dotacím. Je to dokument, jehož obsah lze porovnat s realitou.  

  • Ekonomické vyjádření přínosu provozního modelu. „Závěrečná kvantifikace celkových ekonomických přínosů prodeje části podniku VAK Zlín je podle tohoto odborného ekonomického posudku vyčíslena po zaokrouhlení mezi 40-280 mil.Kč. „

  • Názor. Výsledovky Vaku Zlín a Zlínské vodárenské ve výročních zprávách ukazují skutečný dosažený výsledek. Jak je „zaokrouhlení“ ekonomických přínosů přesné, lze posoudit. I když prodejní cena prodávané provozní části podniku byla dodatečně navýšena o cca 20 mil.Kč, Vak Zlín vydělal v roce 2004 pouhé 4 mil.Kč. Vak Zlín privatizoval vodárenský monopol a dosáhl za to celkový zisk 4 mil. Kč. Prodal přitom lukrativní část podnikání, včetně smluvních vztahů, zaměstnanců a provozní techniky – tato část vydělává Veolii každoročně zisky, které zachycují její výsledovky.

  • Vyjádření se k výběru Zlínské vodárenské. Východiskem jejího výběru se údajně stal dlouhodobý zájem skupiny Veolia water, která již v roce 2002 vyhrála výběrové řízení na strategického partnera společnosti.

  • Důvodů nutnosti uzavření provozního modelu se Zlínskou vodárenskou jsou dotace z EU. „Přímým důvodem transformace společnosti, je nezbytnost splnění podmínek a předpokladů pro možnost předložení žádosti o dotace se strukturálních fondů EU.“
  • Otázka. Kdo dostal Vak Zlín do pozice, že nesplňoval podmínky oprávněného žadatele o dotace z EU? Kdo umožnil JIV ovládnout Vak Zlín?,  Vak Zlín vlastněný municipalitou splňoval podmínky pro možnost žádat o dotace dokud ho neovládla JIV.

  • Názor. Město Zlín a některá další města v roce 2002 a 2003 přenechaly dispozici s hlasovacími právy k akciím Vaku Zlín a tím faktickou kontrolu nad Vakem přes Českou spořitelnu JIV. Že toto ohrožuje dotace z EU věděli zastupitelé města Zlín a členové představenstva z řad zástupců města Zlín ze stanovisek Ministerstva životního prostředí a ze Směrnice MŽP z roku 2001.

  • Názor. Skutečný cíl všech modelů byla privatizace prodej vody za podmínek, kdy veškeré břemeno budoucích investic zůstane Vaku a obcím. Financování tohoto modelu z dotací EU bylo Evropskou komisí odmítnuto. Přímý důvod transformace Vaku Zlín uváděný představenstvem Vaku Zlín v důvodové zprávě neplatí. Naopak transformace znemožnila získání dotací, viz. Základní komentáře Generálního ředitelství pro regionální politiku (DG REGIO) k „Podmínkám přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007–2013“ předložené EK 6. srpna 2007. 

  • 1.5.2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a začala platit přísná legislativa EU.
  • Po 1.5.2004 by bez výběrového řízení nebylo možné Vak Zlín privatizovat.

  • 10.5.04 JIV nabízí městu Napajedla JIV nemá zájem vlastnit akcie, či se jakkoliv jinak dlouhodobě majetkově podílet na VAKu Zlín. Nabízíme ukončení smluv, s tím, že všechna práva a povinnosti akcionáře přejdou plně zpět na Vaše Město. Pokud by toto nastalo město JIV by nedoplácela zbylou část 20% z kupní ceny a naopak město by vracelo 95 Kč/akcii.

  • 20.5.04 Město Brumov-Bylnice podepisuje Smlouvu o poskytnutí účelového finančního plnění se Zlínskou vodárenskou a Vakem Zlín

  • 13.7.04 ÚHOS sděluje, že Veolia a JIV popírají jakékoliv provázanost. Vítězem výběrového řízení v roce 2001 skutečně vyhlásilo představenstvo Vaku Zlín společnost JIV, ale dva poradci představenstva měli zásadně jiný názor. 27.11.2001 Alfax zpracoval Hodnotící tabulky smlouvy o nájmu, kde nabídku JIV hodnotil až jako třetí. 30.11.2001 - AK Altheimer & Gray Komentář k výběru partnera Vak Zlín.

  • 9.6.2004 Řádná valná hromada Vaku Zlín. Zápis o průběhu valné hromady
  • Akcionáři žádali vysvětlení důvodu zavedení provozního modelu a níže uvedených okruhů otázek.
  • Byla doložena výhodnost provozního modelu pro Vak Zlín? Proč představenstvo a dozorčí rada opětovně odmítli předložit alternativy budoucího vývoje Vaku při zachování jeho původní podoby a při zavedení provozního modelu?

  • Byli akcionáři pravdivě informování tak, aby měli dostatečný obraz o skutečnosti ve věci uzavření Smlouvy o účelovém finančním plnění a Smlouvy o společném postupu mezi Vakem Zlín, Zlínskou vodárenskou a některými akcionáři. Co je to účelové finanční plnění a kdo o zaplatí? Je toto plnění součástí nájmů fakturovaného Vakem Zlín a je součástí součástí kalkulace ceny vody?

  • Navrhlo představenstvo Vaku Zlín do orgánů Vaku zvolit zástupce těch měst, které uzavřely Smlouvu o společném postupu a Smlouvy o účelovém finančním plnění se Zlínskou vodárenskou a Vakem Zlín ?

  • 13.7.04 Úřad pro hospodářskou soutěž, konstatuje, že JIV a Voelia (dříve Vivendi) popírají vzájemnou provázanost.

  • Pozn. JIV v roce 2002 tvrdila opak viz. „JIV a její postavení v rámci skupiny Vivendi“  a „JIV - Fámy a Fakta“. Veolia (dříve Vivendi) v roce 2003 zveřejnila článek, ve kterém uvádí, že získání akcií Vak Zlín a VKM je pouze dočasným krokem a cíl je rozdělit společnosti a ponechat si pouze provozní část.

  • 25.8.04 Mimořádná valná hromada - Zápis o průběhu valné hromady a program VH

  • Minoritní akcionáři svolávají valnou hromadu a žádají vysvětlení k záležitostem, které proběhly od roku 01 do roku 04 zejména se jedná o otázky:

  • a) výkon hlasovacích práv měst, obcí a JIV v letech 01-04,

  • b) zprávách o vztazích propojených osob v letech 01-04

  • c) výhodnosti provozního modelu pro Vak Zlín

  • d) smlouvě o umístění účelového finančního plnění, o Smlouvě o společném postupu, o Smlouvě o prodeji části podniku a Smlouvě o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury

  • e) výběrovém řízení, způsobu hodnocení nabídek a výběru vítěze v roce 2001

  • f) rozdílném zařazování infrastruktury pro malé města a obce a pro město Zlín v případě ČOV Malenovice

  • Pozn. Zákon č.513/1991 Obch.Z. určuje právo akcionáře požadovat a dostat na valné hromadě vysvětlení. Toto vysvětlení musí obsahovat informace, které musí být určité a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. V zápise o průběhu valné hromady zjistíte, jaká vysvětlení akcionáři dostali.

  • 3.9.04 ČS prohlašuje, že v transakci s akciemi Vaku Zlín působila jako OsCP. V roce 2002 zaslala ČS městu Zlín nabídku odkupu akcií Vaku v rámci svého Projektu Morava. Postavení a cíle ČS zde nebyly presentovány jako nákup akcií pro klienta. Cílem ČS, a.s. v rámci tohoto projektu je získat akciové podíly ve většině vodohospodářských společnostech na Moravě, následně tyto společnosti konsolidovat…. „ČS zde vystupuje jako subjekt, který chce společnost VAK z obchodních důvodů ovládnout a konsolidovat“. ČS nabídla městu Zlín odkoupení všech akcií Vaku Zlín na jméno kromě menšinového počtu akcií a současně navrhla uzavření akcionářské dohody, kde mimo jiné slibuje zastoupení akcionářů ve vrcholných orgánech a managementu společnosti. Tvrdí, že zásadní význam může mít možný závazek investora nezvyšovat cenu vodného a stočného nad míru inflace a to po celou dobu platnosti akcionářské dohody.

  • Názor. Pokud by města věděla, že ČS kupuje akcie jako OsCP pro subjekt JIV či Veolii, kterého na valné hromadě 17.4.2002 odmítli do Vaku Zlín nainstalovat, jejich ochota prodávat akcie ČS i JIV, by byla nulová a reakce na nabídku ČS by byla negativní.

  • 26.10.04 Rozhodnutí KCP v kauze Vak Zlín

  • Správní orgán dozoru nad kapitálovým trhem KCP zahájila a vedla správní řízení s městem Zlín, JIV a Českou spořitelnou. KCP shledala zásadní porušení zákona ze strany města Zlín a JIV, které byly stiženy ze zákona sankcí nemožnosti vykonávat hlasovací práva, nejpozději 60 dnů od 17.7.2002. Město Zlín mělo zaplatit pokutu 4,5 mil. Kč a JIV 9 mil.Kč.

  • KCP konstatovala, že zkoumala povahu, způsob, dobu trvání a následky protiprávního jednání z hlediska konkrétního stupně společenské nebezpečnosti a uzavřela, že spáchaný správní delikt je třeba kvalifikovat jako úmyslný, předem promyšlený, omisivní skutek, kdy způsob spáchání správního deliktu zvyšuje stupeň společenské nebezpečnosti.

  • Pozn. Toto rozhodování KCP trvalo dva roky. Prezídium KCP toto rozhodnutí následně zrušilo, protože ze strany KCP došlo k zmeškání lhůty pro zahájení správního řízení.

  • Názor. Dohled nad kapitálovým trhem vykonávaný KCP totálně selhal a vzhledem k množství zasílaných podnětů a urgencí na KCP je otázkou jak je to možné.

  • 15.11.04 Zlínská vodárenská nabízí městu Napajedla Smlouvu o pronájmu ČOV Napajedla za 5000 Kč/rok. Na vybudování ČOV přispěl stát Česká republika přes SFŽP celkem částkou 83.634.000 Kč.  Tuto ČOV měl Vak Zlín pronajatu k provozování za částku odpisů tj. 5.500.000,- Kč/rok.

  • Názor. Zlínská vodárenská se zavázala městům Luhačovice, Tlumačov, Brumov-Bylnice a dalším a vyplatit během 10let cca 53.000.000 Kč za to, že budou hlasovat na valné hromadě Vaku Zlín pro provozní model. Ročně dělá tato částka 5.300.000 Kč. Pokud ušetří na nájmu ČOV Napajedla 5.495.000,- Kč je to vyřešeno. Lidé to zaplatí ve vodné a stočném na místo Napajedlům jiným obcím, které pro provozní model hlasovaly. S hlasy Napajedel na valné hromadě 30.4.04 bylo rovněž hlasováno PRO.

  • 30.12.04 Smlouva mezi Zlínskou vodárenskou a městem Napajedla o nájmu ČOV Napajedla za 5000 Kč rok.Tuto ČOV měl Vak Zlín před zavedením provozního modelu pronajatu k provozování za částku odpisů tj. 5.500.000,- Kč/rok

  • Pozn. Zlínská vodárenská se zavázala městům Luhačovice, Tlumačov, Brumov-Bylnice a dalším a vyplatit během 10let finanční plnění cca 53.000.000 Kč za to, že budou hlasovat na valné hromadě Vaku Zlín pro provozní model. Ročně 5.300.000 Kč.

    31.12.2004 – Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku

  • Akcionáři se dozvěděli, že oproti částce schválené valnou hromadou byla cena za prodávanou provozní část podniku zvýšena o 22.808.000 Kč na 83.288.000,- Kč. Vak Zlín dosáhl zisku 4,4 mil. Kč! Představenstvo v květnu schválilo a uzavřelo smlouvy o umístění finančního účelovém plnění. Smlouvy zabezpečují výstavbu vodárenské infrastruktury na území měst a obcí podle požadavků jednotlivých měst a obcí.

  • Dosažený ekonomický efekt. Na valné hromadě 30.4.2004 předložilo představenstvo Zprávu o prodeji části podniku, kdy při prodejní ceně podniku ve výši cca 60 mil.Kč měla být závěrečná kvantifikace celkových ekonomických přínosů prodeje části podniku VAK Zlín podle odborného ekonomického posudku vyčíslena po zaokrouhlení mezi 40-280 mil.Kč. Vak Zlín dosáhl zisk pouhých 4,4 mil. Kč a to jenom proto, že prodejní cena části podniku byla dodatečně navýšena na 83 mil. Kč.  

  • Finanční účelové plnění

  • Názor. Smlouvy o umístění finančního účelovém plnění nabídla městům a obcím Zlínská vodárenská, proto, aby si zajistila jejich hlasy na valné hromadě schvalující provozní model s její společností. Toto plnění bylo podmíněno hlasováním pro provozní model mezi Vakem Zlín a Zlínskou vodárenskou a současně byly uzavřeny také smlouvy o společném postupu mezi městem a Zlínskou vodárenskou. Např. z 20.5.04 Smlouva o poskytnutí účelového finančního plnění a Smlouva o společném postupu – Město Brumov, ZV a Vak Zlín a zdůvodnění přistoupení na tyto smlouvy.

  • 31.12.2004 Vak Zlín Výroční zpráva 2004

    Mimo jiné se zde dozvíte, že společnost Vak Zlín má jediného zaměstnance. Vak Zlín prodal provozní část podniku za 83.288.000,- Kč a dosáhl zisku 4,4 mil. Kč. Vak Zlín investoval téměř 130 mil. Kč a na opravy bylo vynaloženo 48 mil. Kč. Na účtu má 79 mil. Kč. 30.4.2004 Schválila valná hromada provozní model a 30.4.2004 byly smlouvy podepsány. Za dva měsíce na to, dne 24.6.2004 odstoupili z představenstva Vaku Zlín pan Josef Šverma a Pavel Svoboda

    Pozn. Dle Zprávy o prodeji části podniku, při prodejní ceně podniku ve výši cca 60 mil.Kč měla být závěrečná kvantifikace celkových ekonomických přínosů prodeje části podniku VAK Zlín podle odborného ekonomického posudku vyčíslena po zaokrouhlení mezi 40-280 mil.Kč.

  • Porovnání Vaku Zlín a Zlínské vodárenské umožňuje posoudit pro koho je provozní model výhodný,viz. MENU VÝROČNÍ ZPRÁVY


! ! U P O Z O R N Ě N Í ! ! Tyto stránky mají pouze informativní charakter. Data pro jejich vytvoření nebyla ověřována a neručíme za jejich úplnost a pravdivost.
2.pokus privatizovat Vaku Zlín v roce 2004

další ankety

Porovnání zisků

Olomouc, Zlín, Prostějov - Veolia
Olomouc, Zlín, Prostějov - Veolia
Kladno - Veolia
Kladno - Veolia
Plzeň - Veolia
Plzeň - Veolia
Hradec - Veolia
Hradec - Veolia
Zpráva MZE a MŽP o stavu vodohospodářství za rok 2010
Zpráva MZE a MŽP o stavu vodohospodářství za rok 2010
Transparency International Česká republika
Transparency International Česká republika

Porovnání zisků

Praha - Veolia
Praha - Veolia
ČR - Veolia
ČR - Veolia
Graf srovnává zisky jen těch společností koncernu Veolia, které působí u vodáren z regionů Olomouc, Zlín, Prostějov, Kladno, Plzeň, Hradec Králové a Praha.