Portál věnovaný vodohospodářství České republiky

Společnost Veolia presentuje principy a výhody provozního modelu http://www.khp.cz/provozni-model.html nebo http://www.veoliavoda.cz/cz/sluzby/mesta/provoznimodel/

Veolia uvádí: "Model spočívá v tom, že si město ponechává v majetku vodárenskou infrastrukturu a tedy kontrolu nad cenou vodného a stočného a pouze svěřuje aktivitu spojenou s výrobou pitné vody a jejím odkanalizováním a čištěním profesionální firmě, která mimo svého know-how v oboru dokáže efektivně řídit podnik. Veolia presentuje tyto výhody provozního modelu:

Obce si stále drží kontrolu nad výší vodného a stočného

pronájem infrastruktury odborné společnosti umožňuje obci či městu přenést břemeno odpovědnosti za spolufinancování velkých investic formou například předplaceného nájemného, smluvně určených investic či záruk za bankovní úvěry na provozní společnost. Provozovatel také může výrazně pomoci v získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie na další rozvoj vodárenské

využití synergických efektů (společné nákupy, koordinace technických aktivit, společná call- centra atd.), která se projevují jak ve zkvalitnění práce, tak i ve snížení provozních nákladů, což vede k dlouhodobé stabilizaci cen vody

Existuje i jiný pohled na provozní model a principy, které nastavuje.

Celé břemeno odpovědnosti za financování investic nese dál veřejný sektor. Předplacené nájemné není investice, jde o úvěr, který musí okresní městská vodárna i s úrokem splatit soukromé společnosti. Soukromá společnost si přitom tyto peníze sama nejdříve u banky půjčuje. Pokud okresní vodárna potřebuje peníze, může si půjčit přímo od banky a investici nemusí předat bance k podnikání.

Stabilizace cen vody slibovaná přes synergické efekty nenastává, naopak ceny neustále rostou. Nejsou dodrženy ani sliby o inflačním růstu cen vody. Vaky provozované soukromou společností mají často dokonce vyšší růst cen vody než k jakému dochází u okresních městských vodáren.

Obce výši vodného a stočného ani provozní náklady soukromého provozovatele nejsou schopny kontrolovat. Nemají přístup k interním informacím, ani zákonné pravomoce.

Výsledkem "pomoci" soukromých společností při získávání dotací je fakt, že veřejné okresní vodárny ztratily možnost získat dotační prostředky z fondů EU.

Provozní model je "geniální" model privatizace zisků z provozování vodárenského monopolu. Okresní veřejná vodárna dosahuje po zavedení provozního modelu zisk v řádu statisíců či miliónů korun, ale dál investuje desítky až stovky miliónů korun. Soukromý provozovatel neinvestuje (nebo pouze symbolicky) ve srovnání s veřejnou vodárnou, ale na rozdíl od ní vydělává desítky či dokonce stovky miliónů korun ročně.

V provozních smlouvách není žádná zpětná vazba mezi růstem efektivity provozování a výši nájmu placeným soukromou společností okresní vodárně. Nájem od soukromé společnosti, tvoří především částka ve výši odpisů infrastruktury. Tyto odpisy však svou investiční činností vytváří veřejná okresní vodárna a ta je měla k dispozici i bez provozního modelu. V výši nájmu není kompenzován budoucí růst cen technologií, prací.

Pokud se nějaké synergické efekty v provozování projeví, tak se projeví v provozních nákladech soukromého provozovatele a tím v jeho ekonomickém výsledku. Synergický efekt je i změna Smlouvy o nájmu městské a obecní infrastruktury s městy a obcemi. Nájemné poté již nedosahuje ani výši odpisů. Po zániku městského provozovatele, jsou města a obce přinucena pronajmout infrastrukturu soukromému provozovateli za zcela jiných podmínek než v době, kdy infrastrukturu provozoval okresní veřejná vodárna. U nové infrastruktury, nastavuje soukromý provozovatel podmínky jejího provozování a platí pouze symbolický nájem.