© copyright vodarenstvi.com 2008

Aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje České republiky připravená zástupci relevantních resortů (dále jen SUR ČR) byla předmětem první veřejné diskuse v období duben–červen 2009. Diskuse s odbornou veřejností se zaměřila na témata a problémy, které byly z hlediska udržitelného rozvoje České republiky označeny jako zásadní.
V současnosti dostupná druhá verze návrhu aktualizované Strategie udržitelného rozvoje České republiky, vzniklá mj. díky práci členů meziresortní pracovní skupiny a též za přispění široké odborné i laické veřejnosti, je předkládána před rozesláním do meziresortního připomínkového řízení opět k veřejné diskusi, v období od 8. do 22. 9. 2009. Připomínky prosím zasílejte na adresu zpracovatele aktualizace – martin.smutny@integranet.cz – kterým je Mgr. Martin Smutný z firmy Integra Consulting Services, s.r.o.
Cílem SUR ČR je vytvořit konsensuální rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (jako jsou např. sektorové politiky nebo akční programy). Strategie tak bude důležitým východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní součinnost a spolupráci se zájmovými skupinami.
Orgánem odpovědným za přípravu SUR ČR je Rada vlády pro udržitelný rozvoj, nositelem úkolu vlády je ministr životního prostředí. Aktualizace stávající strategie (schválené vládou v roce 2004) byla zahájena v roce 2007 a klade si za úkol určit možné hrozby (sociální, ekonomické a environmentální) pro další vývoj České republiky a najít cesty a nástroje, které umožní se těmto hrozbám vyhnout. Současně usiluje o vytvoření předpokladů pro využití příležitostí k rozvoji s maximálním možným uplatněním vzájemného spolupůsobení mezi sociální, environmentální a ekonomickou oblastí. Priority a cíle jsou v rámci aktualizace seřazeny do pěti tzv. prioritních os:
Na základě připomínek došlých během veřejné diskuse bude text dále upravován tak, aby bylo možné jej v listopadu 2009 předložit ke schválení vládě ČR. Vypořádání připomínek z veřejné diskuse k 1. pracovní verzi SUR je uvedeno v tabulce v dokumentu ke stažení níže. Ke stažení a pro informaci jsou zveřejněny též výchozí dokumenty připravené v průběhu dopracování aktualizované strategie.
V rámci veřejné diskuse byla uspořádána řada seminářů (v Brně, Olomouci, Ostravě, Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem) s účastí zástupců MŽP a firmy zpracovatele aktualizované strategie (Integra Consulting Services, s.r.o.). Prezentace a zápisy z posledních tří „kulatých stolů“ dle výše uvedeného pořadí jsou zde také přiloženy ke stažení.
Udržitelný rozvoj se stal jednou z priorit Evropských Společenství zastřešující všechny ostatní politiky prostřednictvím Amsterdamské smlouvy již v roce 1997.
Na Göteborském summitu, který se konal v červnu 2001, představitelé EU schválili zahájení nové Strategie udržitelného rozvoje předložené Evropskou komisí. Tato tzv. Göteborská stategie je založená na principu zachování vyváženosti ekonomických, sociálních a environmentálních zájmů a zaměřuje se na 6 následujících oblastí:
Změna klimatu a čistou energii
Veřejné zdraví
Management přírodních zdrojů
Chudoba a sociální vyloučení
Stárnutí a demografie
Mobilita, využití území a územní rozvoj
Na základě veřejné konzultace, která proběhla na přelomu let 2004 a 2005, Evropská komise nejprve zveřejnila Komunikaci, která stanovující oblasti prioritního zájmu. V červnu 2005 následně Rada EU schválila soubor tzv. prováděcích principů pro udržitelný rozvoj a ve stejném roce Evropská komise předložila návrh revidované strategie. Výsledkem tohoto procesu bylo přijetí revidované Strategie udržitelného rozvoje v červnu 2006. Revidovaná Strategie udržitelného rozvoje je již určena pro nově rozšířenou Evropskou Unii a je koherentní strategií stanovující konkrétní cíle a postupy, jak dosáhnout dlouhodobé závazky vyplývající ze snah o udržitelný rozvoj. Zároveň určuje sedm klíčových oblastí, ve kterých do roku 2010 má být stanovených cílů dosaženo. Jsou to
Klimatické změny a čistou energii
Udržitelná doprava
Udržitelná spotřeba a výroba
Zachování a management přírodních zdrojů
Veřejné zdraví
Sociální inkluze, demografické změny a migrace
Chudoba v globálním měřítku a další výzvy vyplývající z udržitelného rozvoje
Nástroji, které mají usnadnit cestu k dosažení cílů, jsou především výzkum, vzdělávací systém, veřejné finance a pravidelný monitoring.
1) KSČM vždy odmítala privatizaci vodáren jako velice škodlivou z mnoha důvodů. Pokud je nám známo, komunističtí zastupitelé vždy hlasovali proti privatizaci vodárenského majetku v zastupitelstvech příslušných měst i proti jeho nevýhodnému a často i dlouhodobému pronájmu soukromým subjektům.
2) Situace v českém vodárenství je dnes v řadě směrů neutěšená. Především tam, kde došlo k privatizaci vodáren nebo k jejich dlouhodobému pronájmu soukromým subjektům, zpravidla za velmi nevýhodných podmínek pro příslušná města a odběratele vody. Zásadní otázkou je, jak z tohoto stavu ven. Podle otázek lze soudit, že podniky VaK si neúčast soukromého sektoru ve své činnosti neumí představit. KSČM má za to, že odvětví vodovodů a kanalizací má svou podstatou společenský charakter a současně přirozený monopol. Má-li efektivně fungovat, musí být vesměs ve veřejném vlastnictví se zákazem privatizace i pronajímání, pokud zásobuje obyvatelstvo i hospodářství. Právní formou by měla být veřejně prospěšná společnost, nikoliv společnost akciová či jiná orientovaná na zisk. Výjimkou může být soukromý vodovod pro určitý soukromý podnik. Převedením podniků VaK do kategorie veřejně prospěšná společnost by se zásadně zmenšily problémy regulace cen vodného a stočného i zajišťování nezbytných investic do vodáren, vodovodů, kanalizací a komunálních čistíren odpadních vod,
3) Pokud vodárny vychází z nutnosti zachovat soukromé vlastnictví v podnicích VaK, zajišťují si do budoucna rozsáhlé problémy. Soukromý kapitál bude z odvětví odčerpávat vytvořené zdroje a bude odmítat do něj investovat nezbytné peníze, o předávání obcemi či městy nově vytvořeného vodárenského majetku těmto soukromým subjektům zadarmo či za babku a nedostatečné péči o veškerý pronajatý majetek podniků VaK nemluvě. Dlouhodobé smlouvy o pronájmu soukromým subjektům stejně jako soukromé vlastnictví podniků VaK prakticky vylučuje reálnost dotací z EU, čímž zásadně zvyšuje požadavky na veřejné rozpočty i tlak na růst cen vodného a stočného. Vodné a stočné se bude za těchto okolností dál rychle zvyšovat, přestože jeho cena pro chudé vrstvy obyvatel je už dnes neúnosná. Soukromé vlastnictví podniků VaK také vážně stěžuje až znemožňuje uplatnění sociálních a ekologických aspektů, např. poskytování nižších cen vodného a stočného těm, kteří mají nízkou spotřebu vody.
4) Praktický postup musí vycházet v prvé řadě:
a) Stávající nevýhodné nájemní smlouvy se soukromými subjekty je nutné co nejrychleji ukončit. Bez zásadní změny v legislativě to ale s výjimkou jejich vypršení nepůjde ani rychle, ani hladce, a už vůbec ne za přijatelných podmínek,
b) Nevyhneme se zpětnému výkupu podniků VaK, které byly v minulosti zprivatizovány, do veřejného vlastnictví uživatelů jejich služeb. K tomu je ale nutná politická vůle, která v ČR není,
c) Je nutné ustavit regulátora podniků VaK. Je třeba ale vidět, že pokud bude fungovat tak jako jiní regulátoři (Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad), mnoho se v neutěšené praxi podniků VaK nezmění,
d) Kde to vlastnická struktura a nájemní smlouvy podniků Vak umožňují, musí veřejné subjekty důsledně uplatňovat svou řídící a kontrolní úlohu,
e) Otázka regulace cen vody je na místě, ale v daném kontextu není tím hlavním problémem. Cena vodného a stočného musí být i nadále věcně usměrňovaná, ale efektivně se tak dá dělat jen v podmínkách veřejného vlastnictví podniků VaK, viz body 2) a 3). Požadované investice do VaK samozřejmě povedou k dalšímu významnému růstu cen, stejně jako jejich dosavadní taktické odkládání podniky VaK, které ovládl soukromý kapitál,
f) Financování investic do VaK bude vesměs probíhat z veřejných zdrojů a za cenu vysokého růstu cen vodného. Je iluze, že soukromý kapitál zde bude investovat své prostředky, jak se někteří domnívají. Vpuštění soukromého kapitálu do některých podniků VaK jejich situaci zásadně zhoršilo, nejen pro ztrátu dotací z fondů EU,
g) ZAČLEŇOVÁNÍ NOVÉHO INFRASTURKTURNÍHO MAJETKU OBCÍ DO SOUKROMÝCH VODÁREN, RESP. PRONÁJME TOHOTO MAJETKU ZA SYMBOLICKÉ CENY nemá smysl, je to jen dotování soukromého kapitálu, přičemž zákazník i veřejný sektor bude oškubán tak jako tak. Je přitom otázkou, zda lze u některých VaK postupovat jinak,
h) PARTICIPACE VEŘEJNÉHO SEKTORU NA ZISCÍCH Z PRODEJE VODY A PARTICIPACE SOUKROMÉHO SEKTROU NA INVESTICÍCH DO ODVĚTVÍ – pokud je VaK v soukromém vlastnictví, nemá otázka smysl, s výjimkou vydírání veřejného sektoru soukromým vlastníkem bez možnosti přiměřené obrany veřejného sektoru. Pokud jde o tzv. pronájem provozu VaK, záleží na uzavřených smlouvách. Jak už bylo uvedeno, zásadní cestou je ukončování těchto smluv a tam, kde to nejde, je nutné využívat možností ve smlouvách, pokud tam byly nějaké zakotveny. Pokud má přes všechny negativní zkušenosti radnice za to, že pronájem musí být, mělo by ve smlouvě být jednoznačně uveden podíl města na zisku VaK a podíl soukromého vlastníka na investicích do VaK. Ani v takovém případě ale nejde o efektivní cestu.
S pozdravem
Ludvík Šulda, BBA
Oddělení odborného zázemí ÚV KSČM
Politických vězňů 9
111 21 Praha 1
Ve XIV. výzvě je možné podávat žádosti o podporu ve čtyřech osách
NA GENERÁLNÍM ŘEDITELSTVÍ pro regionální rozvoj v Bruselu jsou pozastaveny čtyři velké projekty na obnovu vodáren a kanalizací na Moravě (Zlín, Jihlava, Vírský vodovod a Olše). Přestaly však docházet i peníze na projekty již přiklepnuté a po všech liniích schválené. Středočeský kraj má v Bruselu dva nerozhodnuté projekty na čerpání peněz z uvedeného fondu, které jsou zaměřeny na zlepšení vodohospodářské infrastruktury. Jeden projekt je na Kladensku za 900 milionů, druhý v Mělníku za 600 milionů korun. Náměstek středočeského hejtmana Vilém Žák se obává, že pokud DG Regio rychle nezmění postoj k českým projektům, splnění závazku ČR z předvstupních jednání s EU ohledně rozšíření kanalizační sítě bude vážně ohroženo.
Česko slíbilo, že do roku 2010 zavede čištění městských odpadních vod do všech obcí nad 2000 obyvatel. Představuje to vybudování kanalizace v 593 městech a obcích, z toho ve 170 sídlech je dokonce počet obyvatel vyšší než 10 tisíc. Pouze ve třiatřiceti aglomeracích bude požadavek splněn ještě letos, na ostatní zbývají už jen čtyři roky. Odváděné odpadní vody v obcích nad 2000 obyvatel musejí být před vypouštěním podrobeny "přiměřenému čištění", nad 10 000 obyvatel pak podle ještě přísnějších požadavků. Důvodem je, že celé území ČR je v rámci Evropské unie označeno za citlivou oblast - u nás vodní toky svou pouť začínají a pokračují přes naše hranice do dalších zemí. Přitvrdil zejména požadavek na přísnější odstraňování sloučenin dusíku a fosforu. Na svůj závazek jsme přistoupili dobrovolně, byli jsme však možná přespříliš optimističtí a vstřícní; Slovensko si vyjednalo na tuto záležitost termín až do roku 2015.
Podle předsedy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Oty Melchera je na splnění závazku třeba vynaložit do roku 2010 asi 75 miliard korun (včetně přípravy projektů), z toho zhruba 60-75 % by mělo jít právě z evropských fondů. Závazek je to obtížně splnitelný v každém případě, bez evropských peněz nereálný. I proto je situace, kdy jsme nemohli vyčerpat z EU prostředky na vodárenské projekty ani za rok 2006, velmi naléhavá.
Na počátku října tedy město za asistence soukromé bezpečnostní služby obsadilo centrálu vodárny a management firmy nepustilo dovnitř, čímž fakticky převzalo kontrolu nad celou společností. Na provozování vodárenských služeb pak radní založili jinou společnost. Situace se ještě více zkomplikovala, když Suez na oplátku obsadil zákaznické centrum vodáren. Lidé tak něvědí, komu platit za vodu. Primátor Páva je přesvědčen, že se Suez chová nekorektně, nepřiměřeně na vodě vydělává a zisky navíc investuje do nákupu dalších vodáren v Maďarsku ve snaze dosáhnout dominantního postavení na trhu.
V posledních dnech tak najednou vypadávají z vodárenské skříně kostlivci: vycházejí na světlo různé nevýhodné smlouvy, směnky, podvodné záměry. Alespoň podle vedení města. Suez vše dementuje a obrátil se na soud. Ale než ten rozhodne, proteče pécsskými
vodovodními trubkami ještě hodně vody.