Portál věnovaný vodohospodářství České republiky

VODÁRENSTVÍ AKTUALITY 2009

• Klikněte na podtržený text nebo na ikonu Data anebo na graf. Získáte více informací.
• DO NOVÉHO ROKU 2010 PŘEJEME VŠE DOBRÉ VŠEM SLUŠNÝM LIDEM 
• A ČESKÉMU VODÁRENSTVÍ.
• 
• 28.12.2009 Seznamte se s aktualizovanou verzí Implementačního dokumentu. S platností k 3. prosinci byla Monitorovacím výborem OPŽP schválena aktualizovaná verze Implementačního dokumentu. Bylo např. odstraněno ekonomické hodnotící kritérium při výběru žádostí o podporu. 
• 22.12.2009 Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí navrhnul ke schválení 617 projektů. Z 1186  podaných žádostí bylo 617 doporučeno ke schválení. Požadovaná výše dotace těchto projektů činí téměř 4,6 mld. korun. Řídící výbor OPŽP na svém úterním zasedání dodatečně projednal 2 vodohospodářské projekty (prioritní osa 1) podané v rámci VII. výzvy a zabýval se projekty prioritní osy 3 podanými v X. a XI. výzvě. Celková požadovaná dotace dvou vodohospodářských projektů navržených ministrovi ke schválení dosahuje částky téměř 133 mil. korun, při celkových nákladech 187 mil. korun a celkových uznatelných nákladech bezmála 148 mil. korun.
• 22.12.2009 Doprava v Praze kolabuje kvůli havárii vody. Podle posledních informací, které máme k dispozici, potrvá oprava vodovodního řadu až do úterý 29.12. Dopravní situace v Praze tak bude celý následující týden velmi komplikovaná.
• 18.12.2009 OPŽP vodárenství v České republice: kam odtékají zisky? Publikace nazvaná „Privatizace vodárenství v České republice: kam odtékají zisky?" ilustruje na příkladech privatizace v Praze, na Ostravsku, ve Zlíně a Kroměříži neprůhledný proces nastavování vlastnických práv a dlouhodobých provozovatelských smluv.
• 17.12.2009 Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR.

  Aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje České republiky připravená zástupci relevantních resortů (dále jen SUR ČR) byla předmětem první veřejné diskuse v období duben–červen 2009. Diskuse s odbornou veřejností se zaměřila na témata a problémy, které byly z hlediska udržitelného rozvoje České republiky označeny jako zásadní.

  V současnosti dostupná druhá verze návrhu aktualizované Strategie udržitelného rozvoje České republiky, vzniklá mj. díky práci členů meziresortní pracovní skupiny a též za přispění široké odborné i laické veřejnosti, je předkládána před rozesláním do meziresortního připomínkového řízení opět k veřejné diskusi, v období od 8. do 22. 9. 2009. Připomínky prosím zasílejte na adresu zpracovatele aktualizace – martin.smutny@integranet.cz – kterým je Mgr. Martin Smutný z firmy Integra Consulting Services, s.r.o.

  Cílem SUR ČR je vytvořit konsensuální rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (jako jsou např. sektorové politiky nebo akční programy). Strategie tak bude důležitým východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní součinnost a spolupráci se zájmovými skupinami.

  Orgánem odpovědným za přípravu SUR ČR je Rada vlády pro udržitelný rozvoj, nositelem úkolu vlády je ministr životního prostředí. Aktualizace stávající strategie (schválené vládou v roce 2004) byla zahájena v roce 2007 a klade si za úkol určit možné hrozby (sociální, ekonomické a environmentální) pro další vývoj České republiky a najít cesty a nástroje, které umožní se těmto hrozbám vyhnout. Současně usiluje o vytvoření předpokladů pro využití příležitostí k rozvoji s maximálním možným uplatněním vzájemného spolupůsobení mezi sociální, environmentální a ekonomickou oblastí. Priority a cíle jsou v rámci aktualizace seřazeny do pěti tzv. prioritních os:

  • Prioritní osa 1: Populace, člověk a zdraví
  • Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace
  • Prioritní osa 3: Rozvoj území
  • Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biologická rozmanitost
  • Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost

  Na základě připomínek došlých během veřejné diskuse bude text dále upravován tak, aby bylo možné jej v listopadu 2009 předložit ke schválení vládě ČR. Vypořádání připomínek z veřejné diskuse k 1. pracovní verzi SUR je uvedeno v tabulce v dokumentu ke stažení níže. Ke stažení a pro informaci jsou zveřejněny též výchozí dokumenty připravené v průběhu dopracování aktualizované strategie.

  V rámci veřejné diskuse byla uspořádána řada seminářů (v Brně, Olomouci, Ostravě, Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem) s účastí zástupců MŽP a firmy zpracovatele aktualizované strategie (Integra Consulting Services, s.r.o.). Prezentace a zápisy z posledních tří „kulatých stolů“ dle výše uvedeného pořadí jsou zde také přiloženy ke stažení.

• Podrobné informace ke Strategii udržitelného rozvoje ČR naleznete na stránkách Ministerstva zde.
• Voda - Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky. To znamená soulad požadavků všech forem užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod. Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod pak vycházejí z tzv. Rámcové směrnice EU o vodní politice, dalších směrnic z oblasti voda a z obnovené strategie EU pro udržitelný rozvoj.
  
  Odbor ochrany vod Ministerstva životního prostředí je ústředním vodoprávním úřadem zejména v následujících oblastech:
  - ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod,
  - ochrana před povodněmi,
  - plánování v oblasti vod na národní a mezinárodní úrovni včetně programů opatření,
  - mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany vod,
  - ekonomické, finanční a administrativní nástroje v ochraně vod,
  - tvorba legislativy a norem v oblasti ochrany vod.

• 17.12.2009 Strategie udržitelného rozvoje EU. Politika EU se zaměřuje na řadu oblastí. Mezi ty nejvíce podporované, patří ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj (pozn. takový rozvoj, který umožní naplnění potřeb současné generace, aniž by bylo ohroženo naplnění potřeb generací příštích).

• Udržitelný rozvoj se stal jednou z priorit Evropských Společenství zastřešující všechny ostatní politiky prostřednictvím Amsterdamské smlouvy již v roce 1997.

• Na Göteborském summitu, který se konal v červnu 2001, představitelé EU schválili zahájení nové Strategie udržitelného rozvoje předložené Evropskou komisí. Tato tzv. Göteborská stategie je založená na principu zachování vyváženosti ekonomických, sociálních a environmentálních zájmů a zaměřuje se na 6 následujících oblastí:

• Změna klimatu a čistou energii

• Veřejné zdraví

• Management přírodních zdrojů

• Chudoba a sociální vyloučení

• Stárnutí a demografie

• Mobilita, využití území a územní rozvoj

• Na základě veřejné konzultace, která proběhla na přelomu let 2004 a 2005, Evropská komise nejprve zveřejnila Komunikaci, která stanovující oblasti prioritního zájmu. V červnu 2005 následně Rada EU schválila soubor tzv. prováděcích principů pro udržitelný rozvoj a ve stejném roce Evropská komise předložila návrh revidované strategie. Výsledkem tohoto procesu bylo přijetí revidované Strategie udržitelného rozvoje v červnu 2006. Revidovaná Strategie udržitelného rozvoje je již určena pro nově rozšířenou Evropskou Unii a je koherentní strategií stanovující konkrétní cíle a postupy, jak dosáhnout dlouhodobé závazky vyplývající ze snah o udržitelný rozvoj. Zároveň určuje sedm klíčových oblastí, ve kterých do roku 2010 má být stanovených cílů dosaženo. Jsou to

• Klimatické změny a čistou energii

• Udržitelná doprava

• Udržitelná spotřeba a výroba

• Zachování a management přírodních zdrojů

• Veřejné zdraví

• Sociální inkluze, demografické změny a migrace

• Chudoba v globálním měřítku a další výzvy vyplývající z udržitelného rozvoje

  Nástroji, které mají usnadnit cestu k dosažení cílů, jsou především výzkum, vzdělávací systém, veřejné finance a pravidelný monitoring.

• 6.12.2009 Způsob instalace provozovatele vodovodů nebo fikce!
• 2.12.2009 Vzorové texty pro provozní smlouvu v souvislosti s Platebním Mechanismem. Dochází ke zveřejnění aktualizované verze dokumentu „Vzorové texty pro provozní smlouvu v souvislosti s Platebním Mechanismem", a to v souvislosti hlavně s novým zněním čl. 10 kap. I k periodickému přezkoumání. Všechny smlouvy předkládány k posouzení na SFŽP od 11. 12. 2009 musí používat tuto verzi dokumentu (pro ty, kteří již stáhli a používají dřívější verzi 1.1, stačí pouze nahradit čl. 10 novým zněním tohoto článku v nové verzi 1.1b).
• 26.11.2009 KSČM je první politická strana, která sdělila své názory na stav ve vodárenském odvětví České republiky a sdělila i svůj pohled na možnosti jeho řešení.
• Vážený pane Svobodo,
• byl jsem pověřen panem předsedou ÚV KSČM Vojtěchem Filipem odpovědí na Vaše dotazy. Předem mé odpovědi mi dovolte, abych se Vám omluvil za opoždění mé odpovědi, neboť jsem delší čas čekal na podklady našeho poradce pro tuto problematiku. Zároveň Vám chci také poděkovat za informaci o existenci portálu vodárenství.com.
• Nyní již k odpovědím na Vaše dotazy:

• 1)     KSČM vždy odmítala privatizaci vodáren jako velice škodlivou z mnoha důvodů. Pokud je nám známo, komunističtí zastupitelé vždy hlasovali proti privatizaci vodárenského majetku v zastupitelstvech příslušných měst i proti jeho nevýhodnému a často i dlouhodobému pronájmu soukromým subjektům.

• 2)     Situace v českém vodárenství je dnes v řadě směrů neutěšená. Především tam, kde došlo k privatizaci vodáren nebo k jejich dlouhodobému pronájmu soukromým subjektům, zpravidla za velmi nevýhodných podmínek pro příslušná města a odběratele vody. Zásadní otázkou je, jak z tohoto stavu ven. Podle otázek lze soudit, že podniky VaK si neúčast soukromého sektoru ve své činnosti neumí představit. KSČM má za to, že odvětví vodovodů a kanalizací má svou podstatou společenský charakter a současně přirozený monopol. Má-li efektivně fungovat, musí být vesměs ve veřejném vlastnictví se zákazem privatizace i pronajímání, pokud zásobuje obyvatelstvo i hospodářství. Právní formou by měla být veřejně prospěšná společnost, nikoliv společnost akciová či jiná orientovaná na zisk. Výjimkou může být soukromý vodovod pro určitý soukromý podnik. Převedením podniků VaK do kategorie veřejně prospěšná společnost by se zásadně zmenšily problémy regulace cen vodného a stočného i zajišťování nezbytných investic do vodáren, vodovodů, kanalizací a komunálních čistíren odpadních vod,

• 3)     Pokud vodárny vychází z nutnosti zachovat soukromé vlastnictví v podnicích VaK, zajišťují si do budoucna rozsáhlé problémy. Soukromý kapitál bude z odvětví odčerpávat vytvořené zdroje a bude odmítat do něj investovat nezbytné peníze, o předávání obcemi či městy nově vytvořeného vodárenského majetku těmto soukromým subjektům zadarmo či za babku a nedostatečné péči o veškerý pronajatý majetek podniků VaK nemluvě. Dlouhodobé smlouvy o pronájmu soukromým subjektům stejně jako soukromé vlastnictví podniků VaK prakticky vylučuje reálnost dotací z EU, čímž zásadně zvyšuje požadavky na veřejné rozpočty i tlak na růst cen vodného a stočného. Vodné a stočné se bude za těchto okolností dál rychle zvyšovat, přestože jeho cena pro chudé vrstvy obyvatel je už dnes neúnosná. Soukromé vlastnictví podniků VaK také vážně stěžuje až znemožňuje uplatnění sociálních a ekologických aspektů, např. poskytování nižších cen vodného a stočného těm, kteří mají nízkou spotřebu vody.

• 4)     Praktický postup musí vycházet v prvé řadě:

  a)      Stávající nevýhodné nájemní smlouvy se soukromými subjekty je nutné co nejrychleji ukončit. Bez zásadní změny v legislativě to ale s výjimkou jejich vypršení nepůjde ani rychle, ani hladce, a už vůbec ne za přijatelných podmínek,

  b)      Nevyhneme se zpětnému výkupu podniků VaK, které byly v minulosti zprivatizovány, do veřejného vlastnictví uživatelů jejich služeb. K tomu je ale nutná politická vůle, která v ČR není,

  c)      Je nutné ustavit regulátora podniků VaK. Je třeba ale vidět, že pokud bude fungovat tak jako jiní regulátoři (Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad), mnoho se v neutěšené praxi podniků VaK nezmění,

  d)      Kde to vlastnická struktura a nájemní smlouvy podniků Vak umožňují, musí veřejné subjekty důsledně uplatňovat svou řídící a kontrolní úlohu,

  e)      Otázka regulace cen vody je na místě, ale v daném kontextu není tím hlavním problémem. Cena vodného a stočného musí být i nadále věcně usměrňovaná, ale efektivně se tak dá dělat jen v podmínkách veřejného vlastnictví podniků VaK, viz body 2) a 3). Požadované investice do VaK samozřejmě povedou k dalšímu významnému růstu cen, stejně jako jejich dosavadní taktické odkládání podniky VaK, které ovládl soukromý kapitál,

  f)        Financování investic do VaK bude vesměs probíhat z veřejných zdrojů a za cenu vysokého růstu cen vodného. Je iluze, že soukromý kapitál zde bude investovat své prostředky, jak se někteří domnívají. Vpuštění soukromého kapitálu do některých podniků VaK jejich situaci zásadně zhoršilo, nejen pro ztrátu dotací z fondů EU,

  g)      ZAČLEŇOVÁNÍ NOVÉHO INFRASTURKTURNÍHO MAJETKU OBCÍ DO SOUKROMÝCH VODÁREN, RESP. PRONÁJME TOHOTO MAJETKU ZA SYMBOLICKÉ CENY nemá smysl, je to jen dotování soukromého kapitálu, přičemž zákazník i veřejný sektor bude oškubán tak jako tak. Je přitom otázkou, zda lze u některých VaK postupovat jinak,

  h)      PARTICIPACE VEŘEJNÉHO SEKTORU NA ZISCÍCH Z PRODEJE VODY A PARTICIPACE SOUKROMÉHO SEKTROU NA INVESTICÍCH DO ODVĚTVÍ – pokud je VaK v soukromém vlastnictví, nemá otázka smysl, s výjimkou vydírání veřejného sektoru soukromým vlastníkem bez možnosti přiměřené obrany veřejného sektoru. Pokud jde o tzv. pronájem provozu VaK, záleží na uzavřených smlouvách. Jak už bylo uvedeno, zásadní cestou je ukončování těchto smluv a tam, kde to nejde, je nutné využívat možností ve smlouvách, pokud tam byly nějaké zakotveny. Pokud má přes všechny negativní zkušenosti radnice za to, že pronájem musí být, mělo by ve smlouvě být jednoznačně uveden podíl města na zisku VaK a podíl soukromého vlastníka na investicích do VaK. Ani v takovém případě ale nejde o efektivní cestu.

  S pozdravem

  Ludvík Šulda, BBA

  Oddělení odborného zázemí ÚV KSČM

  Politických vězňů 9

  111 21 Praha 1

   
• 26.11.09 Dva roky Operačního programu Životní prostředí, třetina alokace rozebrána Po více než dvouletém fungování OPŽP bylo k 18.11.09 schváleno celkem 2 479 projektů. Od začátku programového období 07-13 bylo dle MMR v ČR dokončeno 2634 projektů financovaných z fondů EU v celkové hodnotně 18,3 miliardy korun. Jen za poslední měsíc počet dokončených projektů vzrostl více než dvojnásobně. Nejvíce dokončených projektů eviduje OPŽP.
• Celkové náklady na projekty OPŽP dosáhly 63 083 060 908 korun.
• Celkové způsobilé výdaje pak u těchto projektů činily 50 545 322 484 korun.
• Podpora z evropských fondů, konkrétně Fondu soudružnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj dosáhla 40 786 756  478 korun.
• Celková schválená výše podpory ze zdrojů EU a prostředků SFŽP ČR tak již dosáhla 43 629 043 236 korun.
• Absolutně nejvyšší částka podpory plynula do zlepšení kvality pitné vody (oblast podpory 1.1 + 1.2), kde bylo schváleno 301 projektů, jejichž celkové náklady činily 37 983 647 992 miliard korun. Všechny dosud schválené projekty přispějí k naplnění směrnice Evropské komise 91/271/ES o čištění městských odpadních vod.
• 26.11.09 Dotační tituly EU pro obce, svazky obcí, organizace zřizované a zakládané obcemi v období 07-13  Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vydalo publikaci, která má za cíl pomoci všem obcím, aby se lépe orientovaly v systému evropských dotačních titulů. 
• 25.11.09 CHCETE VĚDĚT, JAK JE TO S ČERPÁNÍM DOTACÍ?
• Aktuální stav čerpání dotací ze VŠECH prioritních os OPŽP.  Zdroj MŽP                                                                        
• Počet projektů schválených ŘO                                         2481
• Schválený příspěvek EU                                    41 058 158 829,29 Kč
• Schválený příspěvek SFŽP/SR                            2 858 156 610,00 Kč 
• Schválený příspěvek celkem (EU + SFŽP/SR) 43 916 315 439,29 Kč
• Celkové náklady všech schválených projektů   63 511 312 297,89 KčNa webu OPŽP dochází ke zveřejnění aktualizovaných verzí finančních nástrojů pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury.
• Celkový objem proplacených prostředků             4 393 914 791,09 Kč

• Celková podpora v prioritní ose 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Zdroj MŽP
• Počet projektů schválených ŘO                                         329
• Schválený příspěvek EU                                      25 573 175 747,02 Kč
• Schválený příspěvek SFŽP/SR                              1 550 133 899,24 Kč
• Schválený příspěvek celkem (EU + SFŽP/SR)  27 123 309 646,26 Kč
• Celkové náklady všech schválených projektů    38 788 460 319,07 Kč
• Celkový objem proplacených prostředků                 613 083 794,75 Kč

24.11.09 Další dotace ve výši 9 miliard korun pro životní prostředí V rámci sedmé výzvy (Prioritní osa 1) ministr životního prostředí Ladislav Miko schválil a podepsal 16 projektů na zlepšení vodohospodářské struktury a snižování rizika povodní. Konkrétně se jedná o projekty na snížení znečištění odpadních vod z komunálních zdrojů. Jedním ze schválených projektů je i zlepšení vodohospodářské struktury města Benešov. Celkem osm projektů na zlepšení vodohospodářské struktury a snižování rizika povodní byly ministrem životního prostředí Ladislavem Mikou podepsány a schváleny i v rámci desáté výzvy (Prioritní osa 1), které se zaměřují na zlepšení Systému povodňové služby. V sedmi případech byl žadatelem státní podnik Povodí Moravy.
24.11.09 Aktualizované zjednodušené finanční nástroje pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury vII.0.7
• 20.11.09 Listopadové číslo časopisu Priorita
• 16.11.09 Čtrnáctá výzva OPŽP otevírá čtyři oblasti podpory XIV. výzva se vztahuje na čtyři prioritní osy. Žádosti o podporu je možné podávat od 2. listopadu 2009 do 5. ledna 2010. Celkem je k rozdělení připraveno 6,85 miliard korun.

  Ve XIV. výzvě je možné podávat žádosti o podporu ve čtyřech osách

  • Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (osa 1)
  • Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik (osa 5)
  • Zlepšování stavu přírody a krajiny (osa 6)
  • Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu (osa 7)
• 12.11.09 Presentace strategického partnera pro Vak HK Cena vody je smluvně zajištěno zvýšení jen o inflaci.
• - Slibovaná cena vody v roce 2009 - pod 50 Kč/m3. Skutečná cena vody v roce 2009: Pohyblivá část 64,82 Kč/m3 a k tomu pevná část dle odběru 2009
• - Sliby a realita - 2009  - 2008 a 2007.
• 9.11.09 (14.9.06) Jak jde čas - Tichá válka s Bruselem nebo je vše jinak? Evropští úředníci se v českém vodárenství nevyznají a bojí se přiklepnout evropské peníze některým projektům. Není to ale jen jejich chyba. PROČ EVROPŠTÍ ÚŘEDNÍCI tak zevrubně zkoumají české vodárenství ve vztahu k evropským fondům? Paradoxně zásluhu na tom mají také české instituce, možná i aktivní jednotlivci. Vodárenství je totiž v kompetenci dvou ministerstev (životní prostředí, zemědělství), ve vztahu k evropským fondům je ve hře ještě MMR a Ministerstvo financí. Tyto úřady a různé pomocné instituce často nekopaly jako jeden tým: když se to odrazilo i v bruselských kancelářích, bylo na problém zaděláno.
  
  Nový ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič Ekonomu řekl, že na kauze vodárenských projektů se ukazuje, jak důležité bude posílit systémové mechanismy celé agendy vztahů našeho státu vůči EU a jejím institucím: "Hájení našich zájmů vůči jednotlivým orgánům EU musí být podstatně více politické než v současné době je. Mám obavu, že teď je to spíš úřednický mechanismus. Za každým věcným stanoviskem by mělo stát pádné stanovisko politické, které bude garantováno nějakým politickým představitelem, jenž za to nese zodpovědnost." Když se pokusíme nalézt základ, ze kterého se naše dnešní problémy s Evropskou komisí v tomto oboru odvinuly, pak to zřejmě byl ryze domácí spor o provozní model českého vodárenství. Z některých tendrů, které vypsaly města a obce na provozovatele svých vodáren a kanalizací, se staly mediální kauzy. Někdy je rozjely neúspěšné firmy v tendru, jindy politická opozice v místě. Kořeny přitom leží ve způsobu privatizace bývalých podniků Vodovody a kanalizace, která sice proběhla víceméně bezbolestně, problém však nastal ve chvíli, kdy někteří vlastníci začali své podíly prodávat dál. Tak se v ČR objevila společnost Anglian Water, Vivendi (dnes Veolie), Suez a další.
  
  Dnes obstarává vodovody a kanalizace pro 9,3 milionů obyvatel ČR ze 70 % jen několik zahraničních firem, z toho opravdu velký podíl (56 %) mají jen dvě: Veolia Voda a Suez Environment. Angličané odešli. Energie AG zůstává (5,6 %), nová příchozí, španělská Aqualia, která koupila Severomoravské vodovody a kanalizace od Penty, má 7,7 %, Gelsenwasser necelé procento. Vlastnictví a provozování vodovodů a kanalizací má přitom v Česku mnoho podob. Od jednotného vlastníka a provozovatele až k rozdělení obou funkcí, obvyklé jsou i různé kombinace: vlastník infrastruktury má např. podíl i ve společnosti provozovatele, kterého si najímá. Principem je, že provozovatel platí vlastníkovi nájemné, které je součástí jeho nákladů a zároveň s ním dohodne cenu vodného a stočného. Ta je pak prakticky jediným příjmem provozovatele a měla by pokrýt jak jeho provozní náklady, tak přiměřený zisk.
  
  PENÍZE Z EVROPSKÝCH FONDŮ investuje do infrastruktury její vlastník, provozovatel by na tom neměl nic vydělat. "Projekty se týkají většinou rekonstrukcí sítě a čistíren odpadních vod," říká Ota Melcher. "To ovšem provozní náklady nesníží, ale mnohdy naopak zvýší, takže zisk provozovatele neroste." Nejen v této věci je ale český stát od loňska s DG Regio v rozporu. Jde také o monitorování, kontrolu, regulaci oboru apod. Výtky z Bruselu směřují zejména vůči smluvním vztahům mezi vlastníky a provozovateli a vůči legislativě ve vodárenství obecně. Pro vztahy ve vodním hospodářství jsou určující zákony o vodovodech a kanalizacích, o koncesích a o veřejných zakázkách, a ty jsou všechny novelizované právě letos. Čeští úředníci jsou přesvědčeni, že náš systém - byť poměrně složitý a roztříštěný - požadavkům zcela vyhovuje a že EU žádný jednotný model regulace vodárenství v přímém vztahu k provozu nenařizuje.
  
  Bruselu se nelíbí rovněž roztříštěné pravomoci a kompetence v oboru., které jsou rozděleny mezi čtyři ministerstva, kraje, města a obce. České stanovisko hlásá, že jde o ucelený a závazný systém regulace, který zahrnuje vyvážený soubor kritérií posuzování výkonnosti provozovatele. V Bruselu to ale přesto nechápou. Stále požadují totéž: zavedení nejlepší mezinárodní praxe (best international practice), aniž by tento pojem měl ustálenou konkrétní podobu, či se objevoval v některém z platných předpisů EU.
  
  Výtky vůči českému modelu nejsou ale novinkou. Už loni ČR reagovala na některá doporučení Evropské komise, která se týkala obsahu provozních smluv. Na Ministerstvu zemědělství je na webu dokonce vzorový dokument této smlouvy, což byl pokus otupit vstřícností kritické výtky ze strany Bruselu. Ty se však nezměnily. I přes sérii mnoha jednání dosud ke shodě nedošlo. V nejbližších dnech se v Praze uskuteční jednání s kompetentními pracovníky DG Regio v čele s ředitelem G. Meadowsem, které by mělo věci posunout. K tomu směřují aktivity všech zúčastněných českých institucí, tentokrát však konečně táhnou za jeden provaz.
  
  Peníze přestaly proudit. Tak by se dala shrnout současná situace v čerpání prostředků na vodárenské projekty z evropského Fondu soudržnosti, z něhož se financuje mj. infrastruktura. Důvod? Evropské komisi, konkrétně generálnímu ředitelství pro regionální rozvoj (DG Regio), se v českém vodárenství nelíbí téměř nic. Legislativa, kontrola, vlastnické vztahy. Co na tom, že se nevymykají ničemu, co v Evropě běžně funguje a co v jiných případech, např. v Polsku, čerpání z fondů nebrání?

  NA GENERÁLNÍM ŘEDITELSTVÍ pro regionální rozvoj v Bruselu jsou pozastaveny čtyři velké projekty na obnovu vodáren a kanalizací na Moravě (Zlín, Jihlava, Vírský vodovod a Olše). Přestaly však docházet i peníze na projekty již přiklepnuté a po všech liniích schválené. Středočeský kraj má v Bruselu dva nerozhodnuté projekty na čerpání peněz z uvedeného fondu, které jsou zaměřeny na zlepšení vodohospodářské infrastruktury. Jeden projekt je na Kladensku za 900 milionů, druhý v Mělníku za 600 milionů korun. Náměstek středočeského hejtmana Vilém Žák se obává, že pokud DG Regio rychle nezmění postoj k českým projektům, splnění závazku ČR z předvstupních jednání s EU ohledně rozšíření kanalizační sítě bude vážně ohroženo.
  
  Česko slíbilo, že do roku 2010 zavede čištění městských odpadních vod do všech obcí nad 2000 obyvatel. Představuje to vybudování kanalizace v 593 městech a obcích, z toho ve 170 sídlech je dokonce počet obyvatel vyšší než 10 tisíc. Pouze ve třiatřiceti aglomeracích bude požadavek splněn ještě letos, na ostatní zbývají už jen čtyři roky. Odváděné odpadní vody v obcích nad 2000 obyvatel musejí být před vypouštěním podrobeny "přiměřenému čištění", nad 10 000 obyvatel pak podle ještě přísnějších požadavků. Důvodem je, že celé území ČR je v rámci Evropské unie označeno za citlivou oblast - u nás vodní toky svou pouť začínají a pokračují přes naše hranice do dalších zemí. Přitvrdil zejména požadavek na přísnější odstraňování sloučenin dusíku a fosforu. Na svůj závazek jsme přistoupili dobrovolně, byli jsme však možná přespříliš optimističtí a vstřícní; Slovensko si vyjednalo na tuto záležitost termín až do roku 2015.
  
  Podle předsedy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Oty Melchera je na splnění závazku třeba vynaložit do roku 2010 asi 75 miliard korun (včetně přípravy projektů), z toho zhruba 60-75 % by mělo jít právě z evropských fondů. Závazek je to obtížně splnitelný v každém případě, bez evropských peněz nereálný. I proto je situace, kdy jsme nemohli vyčerpat z EU prostředky na vodárenské projekty ani za rok 2006, velmi naléhavá.

   
• 9.11.09 Slovensko vypustilo z láhve džina znárodňování. Za stategický podnik, na nějž bude mít předkupní právo stát, tedy může být označen takový, který má přes 500 změstnanců nebo je důležitým dodavetelem energií (elektřiny či tepla), ropných produktů nebo patří k síťovým odvětvím – včetně vodáren, čistíren odpadních vod, kanalizací a vodních nádrží. V okamžiku odkoupení přebírá stát veškeré závazky vůči veřitelům. Zpětně by měl podnik prodat ihned po stabilizaci jeho finanční situace, a to prostřednictvím veřejné soutěže. Slovenská vláda opět vystrašila soukromé podnikatele a zahraniční investory. Kabinet minulý týden požádal parlament, aby v rámci legislativní nouze projednal zákon o strategických podnicích. Stát by podle něho získal předkupní právo na podniky s více než 500 zaměstnanci, vlastníkům by mohl zakázat dělení firmy na menší části, cenu podniku by určoval znalec, nikoli trh, a firmy by nesměly hromadně propouštět. Vláda normu obhajuje jako mimořádné protikrizové opatření. 

   
• 9.11.09 Maďarsko – francouzská přetahovaná o vodovodní kohoutky pokračuje. Radnice jihomaďarského města Pécs hovoří o tom, že je třeba skoncovat s řáděním nadnárodních společností. Řeč je o Vodárnách Pécs, kolem kterých je v posledních měsících pěkně rušno. A také řada otázek.
  Menšinovým vlastníkem Vodáren Pécs je od roku 1995 francouzská společnost Suez Environnement (50,05 procenta akcií drží město, řízení společnosti však přenechalo Francouzům), firma zásobuje město vodou a provozuje čistírnu odpadních vod. Koncem září proto vyzvalo město firmu Suez Hungaria, aby předložila návrh, za jakou cenu a za jakých podmínek by byla ochotna vodárenský podnik předat městu zpět. Suez nic takového neudělal, protože odejít nemíní.

  Na počátku října tedy město za asistence soukromé bezpečnostní služby obsadilo centrálu vodárny a management firmy nepustilo dovnitř, čímž fakticky převzalo kontrolu nad celou společností. Na provozování vodárenských služeb pak radní založili jinou společnost. Situace se ještě více zkomplikovala, když Suez na oplátku obsadil zákaznické centrum vodáren. Lidé tak něvědí, komu platit za vodu.  Primátor Páva je přesvědčen, že se Suez chová nekorektně, nepřiměřeně na vodě vydělává a zisky navíc investuje do nákupu dalších vodáren v Maďarsku ve snaze dosáhnout dominantního postavení na trhu.

  V posledních dnech tak najednou vypadávají z vodárenské skříně kostlivci: vycházejí na světlo různé nevýhodné smlouvy, směnky, podvodné záměry. Alespoň podle vedení města. Suez vše dementuje a obrátil se na soud. Ale než ten rozhodne, proteče pécsskými
  vodovodními trubkami ještě hodně vody.

• 7.11.09 Další seminář z řady „Schválením žádosti projekt nekončí...".  V úterý 10. listopadu 2009 se v budově Magistrátu hl. Města Prahy na Mariánském náměstí uskuteční seminář s názvem „Schválením žádosti projekt nekončí", který pořádá Státní fond životního prostředí za technické podpory o.s. Ekodomov.
• 4.11.09 Příjem žádostí o dotaci pro projekty vedoucí ke snížení znečištění vod z komunálních zdrojů, oblast podpory 1.1.1, (XIII. výzva) byl ukončen, protože u písemně došlých žádostí dosáhla výše požadované dotace z prostředků Evropské unie 10 miliard, tj. dvojnásobku vyhlášené alokace. Pro oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody příjem žádostí dále pokračuje.
• 2.11.09 Evropská komise pošle první peníze pro OPŽP - Evropská komise obdržela v těchto dnech první žádost o proplacení výdajů Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Žádost se týkala výdajů zúčtovaných v období od 1. ledna 2007 do 15. srpna 2009. Peníze by měly být na účet Národního fondu Ministerstva financí zaslány do konce letošního roku. „V rámci 1. mimořádné certifikace OPŽP jsme požádali Evropskou komisi o refundaci nákladů Operačního programu Životního prostředí ve výši 65 094 185 eur z Fondu soudružnosti a 9 487 554 eur z Fondu pro regionální rozvoj," říká Zuzana Třešková z odboru Evropských fondů Ministerstva životního prostředí.