Portál věnovaný vodohospodářství České republiky

Září

• Privatizací vodáren přišel veřejný sektor o zisky minimálně ve výši 9 miliard Kč, uvádí studie Transparency International ČR. Transparency popisuje neprůhledné postupy při privatizaci vodárenských společností v ČR a jejich důsledky. Veřejný sektor přichází o ziskové části vodáren, které mohly tvořit zdroje pro financování obnovy vodárenské infrastruktury. Nastavení smluv se soukromými firmami komplikuje či vylučuje přístup vodáren k dotacím z Evropské unie. Česká a anglická verze studie.
• 24.9.09 Kolik vlastně stojí voda ?
• 24.9.09 Praha rozhodla o termínech výstavby nové čistírny odpadních vod. Chronologie činností:

• 30.7.09 původní termín technické části dokumentace ke stavebnímu povolení

• 18.8.09 komise – projekční tým odsouhlasila projekt zeleně.

• 14.9.09 řízení u odvolacího soudu o neoprávněném vydání pozemků v místě staveniště

• 21.9.09 smluvní vztah s právní kanceláří zajišťující výběr zhotovitele

• 30.9.09 podklady pro zadávací řízení na výběr zhotovitele – technická část

• 30.10.09 zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele

• 15.12.09 projednání zadávací dokumentace RHMP

• 18.12.09 vyhlášení zadávacího řízení

• 19.3.10 konec lhůty pro podání nabídek

• 23.3.10 jmenování hodnotící komise

• 15.4.10 vyhodnocení nejvhodnější nabídky a rozhodnutí RHMP o výběru nejvhodnější nabídky a následný podpis smlouvy

• 17.5.10 ukončení řešení námitek uchazečů

• íce na stránkách: www.praha.eu/jnp/cz/extra/praha_zelena/kolik_vlastne_stoji_voda.html

• 24.9.09 Ministr v září schválil podporu dalším 66 projektům OPŽP. Ze dvou prioritních os s celkovou podporou 4,6 miliardy korun. Velká část prostředků OPŽP je vyčleněna pro budování kanalizace a čistíren odpadních vod a tomu odpovídá i zájem obcí. V zářijovém balíku schválených projektů najdeme 54 projektů s celkovými náklady 6,2 miliardy korun a celkovou výší podpory až 4,3 miliardy. Dvanáct projektů se zaměřuje na rozvoj zázemí pro environmentální vzdělávání a poradenství a předpokládá celkové náklady ve výši 385 milionů korun. Podpora dosahuje částky 310 milionů korun. Nejdražším v září schváleným projektem je skupinový projekt „Čistá Berounka - etapa II, projekt B" s výší podpory více než 434 milionů korun. Nejvíce peněz míří do zlepšení vodohospodářské infrastruktury. Největší výši prostředků - 6 miliard korun - dosud získal Středočeský kraj.

• Od přijetí prvních žádostí v září 2007 až dosud bylo celkem schváleno 2.466 projektů, celková výše podpory z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj přesáhla 42,7 miliard korun.

• Největší objem finančních prostředků putoval do 308 projektů na zlepšení vodohospodářské infrastruktury (výstavba a rekonstrukce čistíren a kanalizace) - celková výše dotace dosáhla 25,7 miliard korun.

• 22.9.09 Dostáváme opakovaně žádosti typu:

• "Velice rád bych se s Vámi kontaktoval, mám velmi dobré znalosti vodárenství(ekonomika provozu a rozvoj infrastruktury) a potřebné ochrany povodí vodárenských nádrží. Dlouholetý vedoucí pracovník ve vodárenství". (Včetně podpisu a určení obce). K této a podobným žádostem zasíláme odpověď, kterou zveřejňujeme.

• Dobrý den. Pokud chcete poskytnout bližší informace, tak je prosím naskenované posílejte na email info@vodarenstvi.com, stejně jako to činí jiní zastupitelé, poslanci, akcionáři či obyvatelé z ČR. Pokud chcete sdělit své zkušenosti a názory k vodárenskému odvětví napište příspěvek do diskusního fóra. Ze strany autorů stránek byla ještě před spuštěním stránek učiněna závazná dohoda, že nebudou prováděny žádné schůzky a setkání, ani telefonické či jiné komunikace s nikým, aby se eliminovaly případné provokace a následné dezinformace či zastrašování. Vodárenství je monopol a evidentně jde miliardy korun jak od spotřebitelů, tak z dotací. Nelze proto vyloučit pokusy zdiskreditovat vodárenský portál www.vodarenstvi.com, resp. ty, kdo na stránkách a jejich doplňování, aktualizaci a rozvoji pracují.

• To se již koneckonců několikrát stalo, např. když se na diskuzním fóru k vodárenství během dvou dní připojilo řádově 200 porno odkazů. Přitom předtím jeden nejmenovaný ředitel privatizovaných vodáren odpověděl na dotaz novinářů ohledně informací na portálu www.vodarenstvi.com, že o stránkách moc neví, ale dle jeho informací jde o porno stránky. Bylo to ani ne měsíc předtím než se porno odkazy na stránkách objevily.

• Jistě chápete, že vytvoření portálu stálo značné úsilí a nebýt pomoci, ochoty a důvěry lidí, tak by portál dnešní informační kvalitu neměl. Samozřejmě, že přístup lidí byl a je různý a portál si svou pozici a tím i důvěru buduje. Někteří lidé naskenovali a poslali informace ihned. Někteří čekali co z portálu vznikne. Jiní lidé nejsou ochotni dokumenty skenovat nebo přestali komunikovat, když nebyla žádná schůzka. Jeden z ředitelů vodárny zakázal zaměstnancům vodárny s námi komunikovat a řekl, ať komunikujeme výhradně s ním, ale sám s námi nekomunikuje. Jiný ředitel poslal chybějící výroční zprávy vlastní i sousední vodárny. Někteří vodaři poslali přehledy o vodárnách, dotacích, investicích, jiní poslali příspěvky, které vedly ke korekcím v textech. Někteří politici napsali svůj názor, jiní ho napsali, ale nechtěli, aby byl zveřejněn (a nebyl). Někteří politici sdělili, že stav ve vodárenství je závažný problém, kterému by se měla věnovat poslanecká sněmovna a jiní se s námi chtějí potkávat nebo informace bez přečtení mažou. Někteří lidé otevřeně diskutují na diskusním fóru, jiní posílají podklady z jednání měst a obcí. Někteří se snaží klást podmínky a po jejich splnění slibují poskytnutí důvěrných informací.

• Prostě, co člověk to názor a jiná reakce. Každé rozhodnutí dané osoby respektujeme a neřešíme. Portál poskytuje informace, upozorňuje na situace, umožňuje porovnání soukromých a městských vodáren a umožňuje ověřit platnost slibů soukromých firem dávaných při privatizaci. Nic víc, nic míň.

• Ke každému máme stejný přístup.

• Požádáme o informace nebo naopak informace pošleme a necháme na každém, jak s nimi naloží a jak bude reagovat. Kdo chce informace poskytnout, ten je poskytne a cestu ke scanneru si najde. Za rok existence portálu se potvrdilo, že tento přístup je správný a 13.000 uživatelů je toho důkazem. Věříme, že obsah a rozsah informací na vodárenském portálu potvrdil smysl jeho existence i důvěryhodnost zveřejněných informací. Stále doporučujeme, aby si každý všechny informace ověřil u zdroje, neboť ani sbírka listin neodpovídá za úplnost a správnost podkladů.
  Poslední dobou se objevily informace a dotazy, zda je vodárenský portál na prodej. Ujišťujeme uživatele i veřejnost, že na prodej není a není ani na pronájem pod smlouvou o provozování. S přáním pohody a smyslu pro humor. Břetislav Svoboda

• 17.9.09 Srovnávací analýza MŽP - navýšení nákladů provozovatele dle SOVAKu a dle MŽP.

• 17.9.09 Nařízení MŽP nepovede ke zdražení vodného a stočného

• Praktická příručka MŽP nezavádí přísnější normy a předpisy pro provozovatele vodohospodářských služeb. Ti proto nemají důvod své služby zdražovat. Na základě závažných závěrů posudku oborového sdružení SOVAK si Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) vyžádalo zpracování Srovnávací analýzy Praktické příručky a současné zavedené odborné praxe v oboru vodovodů a kanalizací v ČR (dále jen Srovnávací analýza). Sdružení SOVAK se obává zvýšení provozních a investičních nákladů pro provozovatele a vlastníky vodohospodářské infrastruktury (nárůst na vodném a stočném až o 5,01% nad současnou úroveň) související se zavedením metodického pokynu Praktické příručky. Cílem analýzy bylo ověřit, zda zavedení Praktické příručky může způsobit výrazné zvýšení provozních a investičních nákladů, a to jak pro provozovatele, který v rámci provozování vodohospodářské infrastruktury postupuje dle již zavedené odborné praxe, tak i pro vlastníky. Tato analýza měla především vyvrátit či potvrdit obavy oborového sdružení SOVAK a navrhnout případné úpravy metodického pokynu.

• Závěry Srovnávací analýzy potvrdily předpoklady MŽP, a sice, že Praktická příručka nezakládá žádnou dodatečnou regulaci oboru VaK ČR. Zároveň prokázaly, že za situace, kdy současný provozovatel postupuje dle již zavedené odborné praxe v oboru VaK ČR, nemělo by zavedením Praktické příručky dojít k zvýšení investičních ani provozních nákladů a tím ani navýšení ceny pro konečné odběratele. Z analýzy vyplývá, že standardy vyžadované v oborových závazných předpisech, technických normách, metodických doporučeních a existující legislativě jsou minimálně na stejné úrovni, v mnoha případech dokonce přísnější, než požaduje Praktická příručka. V situaci, kdy provozovatel poskytuje své vodohospodářské služby v souladu se zavedenou odbornou praxí, by tedy nemělo zavedením Praktické příručky dojít k navýšení provozních ani investičních nákladů. Samozřejmě lze předvídat, že v případech, kdy není postupováno dle zavedené odborné praxe, může vyžadování výkonových standardů dle Praktické příručky vést ke zvýšení provozních a investičních nákladů. Za této situace se však nelze opírat o argument, že tento nárůst souvisí se zavedením metodického pokynu MŽP.

• 11.9.09 Fond na ČT1 v magazínu POKR- pořad o podnikání a podnikavých lidech, který pomocí skutečných příběhů divákům přináší informace o podnikatelském světě, a zároveň je servisem pro podnikatele. Ve 2. díle reportáží, věnovaných fondu, se divákům poodkryl systém dotací, které lze v rámci prioritní osy 1 získat. Dozvěděli se i to, že fond může obcím na čističky přispět až 90% ceny.

• 7.9.2009 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím SFŽP 12. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OP Životní prostředí - z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 1 jsou přijímány od 24. srpna 2009 do 15. října 2009. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí.

• Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve Směrnici MŽP č. 5/2008. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP do 16 hod. posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.

• 7.9.2009 Na schválení čekají projekty za více než 6,7 miliardy korun. Řídící výbor OPŽP projednal žádosti, které byly předloženy v rámci sedmé výzvy (prioritní osa 1) a 8. výzvy (prioritní osa 7) a doporučil ministrovi schválit celkem 68 projektů. Velká část prostředků OPŽP je vyčleněna pro budování kanalizace a čistíren odpadních vod a tomu odpovídá i zájem obcí. V zářijovém balíku projektů, které jsou doporučeny ministrovi ke schválení, najdeme 54 projektů s celkovými náklady 6,2 miliardy korun, celková výše podpory dosáhne až 4,8 miliardy. Velká část programu Řídícího výboru byla zaměřena na fungování procesů ve Státním fondu životního prostředí České republiky (SFŽP ČR). Jak uvedl Jan Kříž, ředitel odboru EU na MŽP, současná ekonomická situace vytváří tlak na rychlejší projednávání projektů, aby se peníze z Evropských fondů dostaly co rychleji do české ekonomiky.

• 4.9.2009 Seminář OPŽP - "Schválením žádosti projekt nekončí." Informační seminář zaměřený na administraci schválených projektů v rámci dotací z OPŽP pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní, který proběhne v Paláci Charitas na Karlově náměstí 1.10.2009. Seminář je určen především pro žadatele 1., 3. a 7. výzev - Prioritní osa č. 1. Účast na semináři přislíbili Ing. Ivana Vráblíková, vedoucí Odboru ochrany vod, Ing. Martin Čech, vedoucí Odboru organizace a legislativy a další specialisté Státního fondu životního prostředí.

• 3.9.2009 Jak pomáhá OP Životní prostředí? Na podzim 2009 poběží na ČT 1 osm reportáží v rámci pořadu POKR - magazín. POKR- magazín je pořad o podnikání a podnikavých lidech, který poutavou formou a pomocí skutečných příběhů nabídne servis podnikatelům a divákům informace o podnikatelském světě.

• 2.9.2009 Letní číslo časopisu Priorita. Hlavními tématy letního čísla Priority jsou voda a stále aktuální otázka povodní. Sérii článků a rozhovorů otevírá text Veroniky Jáglové z MŽP. V něm autorka připomíná, že změna politických poměrů znamenala mimo jiné i odlišný přístup k vodě. Voda byla před rokem 1989 považována spíše za surovinu, než za základní součást životního prostředí, kterou je třeba chránit a zachovat budoucím generacím v co největším množství a nejlepší jakosti. S vodou a čistotou vod pochopitelně souvisí celá řada dotačních programů OPŽP.